Kde koupit libru lidského masa?

I stalo se, že do Tábora zavítal s činohrou Jihočeského divadla Kupec Benátský a dožadoval se svého úpisu. Na úvod rozhodně doporučuji si něco o hře, jejím původu a námětech přečíst, než usednete do polstrovaných divadelních sedadel, protože její téma je již neaktuální. Pokud přijdete na představení o něco dříve a zakoupíte si za bídných 32 stříbrných program, dočtete se vše podstatné. Vynaložených peněz nebudete určitě litovat.

Postupně nám před očima vykrystalizují dvě dějové linie. Věčný židovsko-křesťanský spor lichváře Shylocka s obchodníkem Antoniem a pohádková cesta jeho přítele Bassania, který se snaží získat ruku milované Porcie. Bassanio nemá na cestu a námluvy dostatečné prostředky, proto poprosí svého nejlepšího přítele Antonia, zda by se nezaručil u Žida za jeho půjčku. Antonio sám má totiž všechny své finanční prostředky na moři, tudíž mu nemůže vypomoci hotovostí. Žid a křesťan se domluví na úpisu, který pokud Antonio nesplatí ve stanovený den, opravňuje Shylocka k vyříznutí libry masa z jeho těla. Původně závazek zní jako poměrně dobrý žert, ale Žid později hnán pomstou a zlobou na svou dceru, která utíká s Antoniovým přítelem Lorenzem a celým jeho pokladem, se rozhodne za každou cenu nárokovat svoje právo. Bassanio se vrací od své čerstvě nabyté manželky právě včas, aby...

Nutno dodat, že Shylockova postava vznikla na základě obecného povědomí o Židech, protože v té době byli z Anglie vykázáni. Naštěstí Williamovi nelze upřít snahu o plastičnost jednotlivých postav, která vyústí v nejsilnější moment celé hry.


Použiju ho jako návnadu na ryby. Když nikoho jím nenakrmím, nakrmím svou pomstu. Zneuctil mě. Připravil mě o půl milionu. Smál se mým ztrátám. Mým ziskům se jen vysmíval. Pohrdal mou rasou. Kazil mi obchody. Přátele mi odrazoval. Nepřátele ponoukal. A proč? Protože jsem Žid. Nemá Žid oči? Nemá Žid ruce, tělesná ústrojí a tvar, smysly, pocity a vášně? Není snad živ ze stejného jídla, nezraní ho stejná zbraň, netrpí snad stejnými nemocemi a neléčí ho stejný lék, není mu snad v zimě stejná zima a v létě stejné teplo jako křesťanovi? Když do nás píchnete, neteče z nás krev? Když nás lechtáte, nesmějeme se? Když nám dáte jed, neumřeme snad? Když nám ubližujete, nemáme se mstít? Když ve všem ostatním jsme jako vy, budem stejní i v tomhle. Když Žid ublíží křesťanovi, v co se změní láska k bližnímu? V pomstu. Když křesťan ublíží Židovi, k čemu vybízí ho ten křesťanský vzor? K pomstě. Teď udělám, co jste mne naučili, a budu zlý. A vemte jed na to, že vaši lekci ještě vylepším.

(William Shakespeare: Kupec benátský. Praha: TORST, 1999. III. I. 45. – 65. Překlad Martin Hilský)

Zdroj: Wiki

Dle mého názoru Benátský kupec není nejlepší Shakespearův kus a díky tomu je možná ještě těžší ho přesně vystihnout, aby oslovil současného diváka a jeho ukecanost nevyzněla příliš staticky. Tento úkol se Jihočechům nepodařilo zcela splnit. Slepý člověk = skoro já by Bassania (Ondřej Veselý), Graziana (Václav Liška), Antonia (Ondřej Volejník) i Lorenza (Pavel Oubram) těžko rozeznával, neboť herecké výkony byly bez chuti a bez zápachu. Pánové, nebojte se přidat volume a větší emoce. Jste na divadle! Porcie (Věra Veselá) a ostatní dámy byly příjemným protipólem nevýrazným mužům. Petr Šporcl a jeho Žid se po rozpačitém začátku vyloupl v příjemné překvapení. Kdykoliv byl na jevišti, jasně dominoval nad ostatními herci. Vedlejší role byly též obsazeny a zahrány velmi dobře.
Sečteno a podtrženo: celkový dojem velmi lehoučce na průměrem, ale na Shakespeara je i to výkon. Avšak příště bych doporučila při výběru repertoáru sáhnout trochu vedle.