tag:blogger.com,1999:blog-85327541085311941042024-03-05T23:56:23.706+01:00Run for your lifeNeobjektivní soubor zkušeností a postřehů jedné životaběžkyně.Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.comBlogger56125tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-39751491639391375342014-05-15T20:38:00.000+02:002014-05-15T20:45:13.514+02:00Marat-off Praha 2014Tak jo. Tak jo. Zkusím to rychle a stručně. Jaký to bylo? Ideální (jako vždy) rozhodně ne, ale co už... Takové věci už neprožívám jako dřív. Zhnisaná noha se zahojila, zánět průdušek odvály hašlerky... Šla jsem na start s tím, že kam doběhnu, tam doběhnu a nenechám si vzít požitek z nádherné Prahy, ideálního počasí, kamarádů podél trati a občerstvovacích stanic na každém 3. km. Taková konstelace se člověku nikde jinde než na pražském maratonu nepoštěstí. Takže jsem na startu stála úplně v klidu a dokonce jsem se hrozně těšila, jakej to bude skvělej tréninkovej den. Jak si to na rozdíl od těch, kterým o něco opravdu šlo, užiju.<br />
Jenže jsem si večer před tím do kožichu nasadila šotka v podobě nejdokonalejší spolužačky na světě – Marušky a ta mi to prostě nedovolila vzdát ani ve chvíli, kdy bych všem tvrdila, že umírám a i kdyby za těch 7 km v cíli byla živá voda, že se tam nedoplazím ani po čtyřech. No doplazila, nebo spíš doběhlo-belhala. Že to bylo nejdelších 7 km v životě, to vám asi nemusím vysvětlovat. Co bych si bez mých úžasných kamarádů v životě počala?<br />
Takže všem, kdo jste poctivě fandili, moc děkuji. Ale moc vás fandících nebylo! Když už tam stojím, tak nekoukám, ale valím jednu vtipnou hlášku za druhou.<br />
Na příští ročník vám něco poradím.<br />
Třeba: "Nedělej hééérečku!" Nebo: "Bolest je dočasná, sláva je věčná!"<br />
Aneb organizace se dá naplánovat horem dolem a zlatou známku od IAAF má Praha zaslouženě, ale atmosféru si vytváříme jen my všichni sobě navzájem a každý sám. Určitě by se slušelo celé Evropě, která tam se mnou běžela, ukázat, že nejsme studení rypáci. Protože nejsme. My se jen moc stydíme...<br />
<br />
Co závěrem? Každá správná bajka má mít poučení, takže já si píšu, že už nikdy nechci něco takového jako maraton běžet a moc se na vás těším zase za rok!Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-1261037449519922112014-01-30T15:09:00.002+01:002014-05-22T09:34:36.245+02:00Bazénové několikateroRáda chodím do bazénu. O tom, že je to pro běžce v přiměřené míře skvělá odpočinková aktivita, už bylo napsáno mnoho jinde. Neprovozuji tuto zálibu nijak zvlášť intenzivně (1,5 návštěvy na 14 dní), i když letos to třeba vyjde a natrénuji o něco více už před létem. Celkem musím Čechy pochválit. Snad díky školním kurzům plavání se v kachličkovaném rybníku umíme dobře chovat. Nebo alespoň uspokojivě. Když jsem dřív často zavítala do bazénu v zahraničí, což bylo v létě i dvakrát denně, tak jsem už tak spokojená nebyla.<br />
Kam tím tedy mířím? Abychom neusnuli na vařínech průměrnosti, stále je i u nás možné leccos zlepšovat. A tak vám vysvětlím, jakými pravidly se řídí správný plavec. ;)<br />
<br />
<ol>
<li><b>V bazénu je nejvýhodnější se pohybovat jako na silnici.</b> To znamená, že když poplaveme v dráze tam, budeme se držet od středové čáry vpravo a stejně tak, když poplaveme zpět. Pravidlo není tak těžké uchopit a výrazně snižuje pravděpodobnost srážky s protiplavcem. Navíc se nás za sebe při takovém kroužení víc vejde oproti případům, kdy se štosujeme všichni vedle sebe a snažíme se držet za cizí i vlastní zuby nehty na přímce. Předplaváváme se samozřejmě zásadně zprava, pokud to jen trochu jde. Prostě prosté. Na silnicích to funguje, proč by nemohlo v bazénu?</li>
<li><b>Když je zjevné, že mě plavec nevidí a já jeho ano, vyhýbám se já.</b> Bude to možná znít směšně, ale už několikrát jsem byla svědkem, jak si to prsař/ka s tempem 1 záběr za 5 sekund nevyhnutelně šine přímo proti kraulaři či znakaři, kteří jeho/ji evidentně nevidí a pak se upřímně diví, že ke srážce skutečně dojde. Neuvěřitelné, že? Pamatujte, že i v "blbém" bazénu se po srážce dvou hlav dá docela dobře přitopit nebo utopit, tak si uchovejme zdravý rozum a prostě se vyhněme, i když tím naše pýcha trochu utrpí. </li>
<li><b>Povídání v s přáteli bazénu je fajn, ale pořád se dívám, co se kolem děje.</b> Není nic horšího, než když se chystám na obrátku a mezi tím mi do vyhlídnutého volného místečka někdo nepozorovaně vsune svůj úd, v horším případě břicho. Většinou chudák netuší, že obrátku umím, ale v tomto případě se necítím provinile, protože já plavu, což pořád věřím, je hlavní náplň bytí v bazénu. Obzvláště při kraulu nemůžu sledovat úplně všechny úhly. Samozřejmě občas kouknu dopředu, jestli se tam zrovna nemotá nějaké děcko, není však v lidských silách tento styl plavat s trvale zakloněnou hlavou. </li>
<li><b>Nechce se mi plavat tam a zpět, baví mě si v bazénu jen tak hrát, blbnout, tulit se, whatever. </b>Proč ne? Ale je pro to nejvhodnější část bazénu jeho střed? Asi ne. Pro takové činnosti je určitě skvělé se pohybovat někde blíž ke kraji, kde nemusím dávat pozor na všechny strany a všichni nemusí dávat pozor na mě. </li>
<li><b>Jsem v bazénu s dítětem?</b> Tak z něj nespouštím oči! Bazén není hřiště. Pokud někomu skočí za krk, je to hlavně vaše vina. Máte ho naučit, co to je bezpečná vzdálenost a dostatečná trpělivost.</li>
<li><b>Plavu z nějakého důvodu napříč?</b> Tak vždy dávám přednost plavcům v drahách. Jinak nás to zase bude všechny bolet.</li>
<li><b>Mytí mýdlem bez plavek není jen tak pro srandu králíkům. </b>Budu tiše předpokládat, že to před vstupem do vody všichni děláte, občas však vídám opak, tak pro jistotu... ;)</li>
</ol>
Přeji spoustu naplavaných kilometrů a proplkaných hodin při testování Archimedova zákona. :)<br />
<ol>
</ol>
Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-63975134659280982452013-12-26T16:12:00.000+01:002013-12-29T20:38:16.026+01:00Pour Femme 2014Nebyl to snadný rok, a nedělám si iluze, že za to mohla nějaká číslovka. Letos jsem potkala nemoc, smrt i velkou nádheru a tak si nechci stěžovat. Přesně takový je život. Prožila jsem a viděla zase o kousek víc z té krásy, které se říká svět, a častokrát jsem při mojí pouti měla po svém boku některého ze svých přátel. Tímto tedy všem, kteří mě v minulém roce fyzicky i duševně provázeli, vzdávám hold! Bohudík jmenný seznam by byl příliš dlouhý a vy stejně víte nejlépe... Už se bojím, až si ke mně svá dobrodiní přijdete vybrat i s úroky, ale jsem na to připravená. :)<br />
<div>
<div>
Do nového roku vám tentokrát přeji, abyste byli obklopeni dobrými lidmi a ani na chvilku neustávali v hledání svého pokladu (za citát děkuji Ivě F. ;)). </div>
<div>
A co chystám v příštím roce? To vám teď nepovím, neboť leccos z toho nevím, a co vím, to nebude vůbec snadné. Ostatně jak už všechny nové začátky a staré konce bývají. Tentokrát mi na mém skoronovoročním předsevzetí velmi záleží, tak mi držte palce a neopouštějte mě, prosím, ani v nadcházejícím roce.</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNun8Dr_jNvSnaMz4XEyCQ9i24GElbKb-6RLjT4-Eja5AvwjHzIl5JsgYl0ZjUn47IfI5JOSrL5uIPLAoyKR3-LkmxUUIrIoX5b2K3S70nCNNbHfkrYD4IJ_RHASdAhdMQPrh2Z7i406Ai/s1600/P1050722.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNun8Dr_jNvSnaMz4XEyCQ9i24GElbKb-6RLjT4-Eja5AvwjHzIl5JsgYl0ZjUn47IfI5JOSrL5uIPLAoyKR3-LkmxUUIrIoX5b2K3S70nCNNbHfkrYD4IJ_RHASdAhdMQPrh2Z7i406Ai/s320/P1050722.JPG" width="320" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
PS: Kdo už se přihlásil na pražský maraton a Silvu Norticu? :)<br />
<br />
PS2: Kdo se mnou půjde v roce 2014 na 2. a 3. Rachmaninův koncert nebo na operu Madame Butterfly, tak bude mít velké významné plus. ;)</div>
Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-36134212506852177862013-12-26T16:04:00.001+01:002013-12-27T00:07:16.003+01:00La grande bellezzaSorrentino to dokázal! Dokázal mě na sklonku překvapit! Jestli jsem loni po dlouhé době šla na nějaký film dvakrát, tak Velká nádhera si to zaslouží aspoň třikrát. I to bude velmi málo. Velká pocta Fellinimu a velká moudrost v krásném audiovizuálním kabátě. Velká pocta Římu. Velká nádhera, která ztrácí smysl bez velkého plátna.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/Dyt430YkQn0?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-80019358804361877872013-11-29T15:36:00.002+01:002013-12-07T13:01:41.710+01:00Pan Polštář v Činoherním klubuJak poetický název, že? Ale skrývá se za ním doprdele brutální hra.<br />
<br />
Pan P. pro svého mladého autora – <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_McDonagh" target="_blank">Martina McDonagha</a> – posbíral v Británii i Americe hned několik cen. Určitě po právu. Některá dějová vyústění nejsou vyloženě originální, ale zbytek bohatě stačí k tomu, aby si všechny chvály zasloužil.<br />
Jako vždy bych z děje nerada vyzradila příliš mnoho, abych nikomu nezkazila zážitek. Úvodní scénu si však načrtnout troufnu.<br />
Katurian je předveden na komisařství, kde je vyslýchán dvěma drsnými detektivy kvůli svým povídkám. Osobně jsem v tuto chvíli očekávala agitku na lidsko-právní téma týkající se svobody projevu, dokud jsem se nedozvěděla, že v Katurianových povídkách velmi často brutálně umírají děti. A děti se zrovna v okolí začaly ztrácet.<br />
<br />
A nejhorší je, že se občas dobře zasmějete!<br />
<br />
<a href="http://www.cinoherniklub.cz/index.php/repertoar/pan-polstar.html" target="_blank">Pan Polštář</a> v podání Činoherního klubu je jednoduše famózní a už ho nikdy nechci vidět.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://media.novinky.cz/903/259033-original1-v8qxh.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="229" src="http://media.novinky.cz/903/259033-original1-v8qxh.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zdroj: Web činoherního klubu.</td></tr>
</tbody></table>
Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-1345988553775087962013-11-21T16:34:00.006+01:002013-12-07T13:03:14.491+01:00Přechod rumunského pohoří Făgăraș – 2. díl<div class="MsoNormal">
<div class="MsoNormal">
Pokračování <a href="http://sjurunner.blogspot.ch/2013/09/prechod-rumunskeho-pohori-fagaras-1-dil.html" target="_blank">Přechod rumunského pohoří Făgăraș – 1. díl</a>.<br />
<br />
<br />
Den 3 Refugio Scara – Lac Caltun <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V noci se vrátily bouřky a vydatně pršelo až do 10:00.
Ihned, jak déšť začal ustávat, jsme se zabalily a vydaly na další cestu. Měly
jsme zdolat nejobtížnější část treku – tzv. Strungu Domnei a Strungu Dracului.
Nejprve však naše cesta stoupala až na vrchol Saratii (2365 m.n.m.). Za
vrcholem se nám konečně naskytl výhled na tolik očekávaný skalnatý hřebínek
ohodnocený na stupnici UIAA č. 1. Popravdě jsem neměla před cestou moc tušení,
co si pod tím představit.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Ve skutečnosti
se jednalo o technicky náročnější chodecko-lezecký úsek. Obzvláště na obtíž
jsou tu velké batohy, jinak by mi asi připadal zábavnější. Vyskytují se zde i
části z řetězy ferratovitého typu asi do stupně obtížnosti B kombinované s
přelézáním a prolézáním různých skalních průrev i balvanů.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Hřeben je velmi exponovaný, takže v případě
opravdu špatného počasí doporučuji se mu spíše vyhnout po žluté značce, která
obchází většinu nepříjemného klesání. V případě mírnějšího deště, který nás
chytil zrovna v úseku vedoucím dolů, skály kloužou a je tedy potřeba být
obzvláště opatrný i za cenu pomalejšího postupu. Doporučuji se pečlivě držet
značek. Zkoušela jsem některé úseky obejít a málem se mi to nevyplatilo.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwCQhCtTTGHZEINqzgafkTBROJbnPUav2xNIC6WuV-thRmT973WRfMup7PJVUsH_Xtpqv0IfvUgYDCd0lgYtPRXQY9PoYKYTmFrjccY6vNLspKnci5MvmNUZlQXYyfaYlk_tecZFbIQsVH/s1600/P1040547.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwCQhCtTTGHZEINqzgafkTBROJbnPUav2xNIC6WuV-thRmT973WRfMup7PJVUsH_Xtpqv0IfvUgYDCd0lgYtPRXQY9PoYKYTmFrjccY6vNLspKnci5MvmNUZlQXYyfaYlk_tecZFbIQsVH/s320/P1040547.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled na Negoiu a Strungu Doamnei.</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMB1IMKKcY2W9sZAIuRlmcSC1yH_1CWw3qw9eVYw6tvKd3c_gmaomPFkpAYKHl4HqRlSMLnwwP3NDyyMuAIThklY_9VPHkhLA_x267S9nsi_bRjNwGlg1nlDDSXZCisQt5T-fiLHLNxM3I/s1600/P1040548.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMB1IMKKcY2W9sZAIuRlmcSC1yH_1CWw3qw9eVYw6tvKd3c_gmaomPFkpAYKHl4HqRlSMLnwwP3NDyyMuAIThklY_9VPHkhLA_x267S9nsi_bRjNwGlg1nlDDSXZCisQt5T-fiLHLNxM3I/s320/P1040548.JPG" width="230" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Úsek s řetězy.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Nám Strunga Domnei zabrala asi 3h, ale hned poté jsme ještě
moc odpočívat nemohly. Plynule na ni navazuje výšlap na druhý nejvyšší
vrchol Fagaraše – Negoiu, kde už nás čekala jen pořádná horská kosa.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilLAMzLZMZvFHZruYWhPjRWDmdogFJ7U5_wcQ4aJRfRUnjx6NF1qfS63lhdnjCPNLf9yCUXodywr8OqioUpYQG3BalaERKRBKmTP-p410N3nvHLmGbZ8JDteMnfIYzEuPKH8AI-NMVN913/s1600/P1040553.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="243" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilLAMzLZMZvFHZruYWhPjRWDmdogFJ7U5_wcQ4aJRfRUnjx6NF1qfS63lhdnjCPNLf9yCUXodywr8OqioUpYQG3BalaERKRBKmTP-p410N3nvHLmGbZ8JDteMnfIYzEuPKH8AI-NMVN913/s320/P1040553.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dobyly jsme Negoiu (2535 m. n. m.).</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Bohužel/bohudík Strunga Dracului je z důvodu závalu
nepřístupná, takže jsme to vzaly rovnou směr Lac Caltun. Zde se nachází snad
nejstarší útulna v oblasti, kam se pohodlně vejde 10 lidí, ale v případě
nutnosti údajně mnohem více. Je vybavena stolem a lavicemi, takže se dá celkem
bez problémů kuchtit i uvnitř. V době našeho příchodu byl salvamont již beznadějně
obsazený, tak nám nezbylo než zase vybalit stan.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgit2C06zD7yobbgW66VL7j0HRNmdqHp02p_VA5Ddav8QjMLBRiGdOzd_Q5eBB5pAhCARMH6-CJW5QstCQzskOoXncn_V9Zv4Qcgqt55mpkkhD4kRqh5v7K2ENgF1wH35ICagSLCmpVuOB9/s1600/P1040569.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgit2C06zD7yobbgW66VL7j0HRNmdqHp02p_VA5Ddav8QjMLBRiGdOzd_Q5eBB5pAhCARMH6-CJW5QstCQzskOoXncn_V9Zv4Qcgqt55mpkkhD4kRqh5v7K2ENgF1wH35ICagSLCmpVuOB9/s320/P1040569.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lac Caltun.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p><br /></o:p>
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Den 4. Lac Caltun – Lac Capra<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Z Lac Caltun jsme se po 4h středně technického pochodu
dostaly k místní velké atrakci – Transylvánské silnici. Je to jediná dálnice
alpského typu v Rumunsku. U Caucescova tunelu jsme se zastavily na oběd v jedné
z luxusních chat sedících na břehu Lac Balea. Oběd sestávající z mitatei
(místní výbroná obdoba čivabčiči :)) hranolek, piva, kafe a zákusku jsme daly
55 lei. Naštěstí je k mání i levnější varianta. Na nedalekém tržišti lze
sehnat, jak mitatei, tak například místní výborné masové závitky ve vinném či
zelném listě s kukuřičnou kaší za cenu kolem 10 lei. My jsme si ale rády připlatily za možnost sezení v teple a pozorování déšťové nadílky skrze okna.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxyoyGC7I-WrDGInJlSl26v1HslwPB0TC5IilIDD4ScFjxsOMOUFScnaNyxXI6T9wUq0A4eA5WJc1i3HXqOnPn0vXcBa6zSYt2RSgz7WGrR_150N1hwAPYDTvGKHJPA5ZKp6HGrKxAsnlO/s1600/P1040594.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxyoyGC7I-WrDGInJlSl26v1HslwPB0TC5IilIDD4ScFjxsOMOUFScnaNyxXI6T9wUq0A4eA5WJc1i3HXqOnPn0vXcBa6zSYt2RSgz7WGrR_150N1hwAPYDTvGKHJPA5ZKp6HGrKxAsnlO/s320/P1040594.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lac Balea.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Tržiště jsme měly v merku z jednoho důvodu: doplnění zásob. Domácí sýry, salámy a vína jsme si prostě nemohly nechat ujít. I když 30-40
lei/kg nebylo zrovna málo, rozhodně jsme nelitovaly. A jako sladkou tečku jsme
si na zítřejší snídani odnesly výborný koláč.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9edh6daTOqxL93TrpHGfOqmLmbxLMZ3GJE9h3rAsqPzQB3SE-RikwLrGKaE0yIhcm-sKRiadxQmBK4Iy170bPBca881ZHyadCYdWQK2asJe-hQFPEAiP5kt5YZ_QuO5vT5eDSJD1OTe-d/s1600/P1040599.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9edh6daTOqxL93TrpHGfOqmLmbxLMZ3GJE9h3rAsqPzQB3SE-RikwLrGKaE0yIhcm-sKRiadxQmBK4Iy170bPBca881ZHyadCYdWQK2asJe-hQFPEAiP5kt5YZ_QuO5vT5eDSJD1OTe-d/s320/P1040599.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Domácí dokonale mňámózní výrobky.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
U Lac Balea jsme potkaly početnou slovenskou výpravu, která
chtěla zde svůj trek ukončit. Člověk by čekal, že na takovém místě bude snadné
nasednout na autobus nebo taxík a vzít to šupem někam do civilizace. To by se ale ten člověk pěkně splet', neboť sem žádné autobusy a taxíky nejezdí. Bratia od Tatier tak
zůstali odkázáni pouze na stop, což mohlo být dosti problematické. Rumuni sem
jezdili s celými rodinami, a tak míst neměly rozhodně nazbyt. Doufám, že se jim
nakonec všem podařilo dobrat se spásného konce a dostali se včas domů.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
My jsme volky nevolky musely na nedaleký kopec k Lac Capra,
kde jsme rozbalily ležení. Místo to bylo opět krásné, ale již od brzkého rána
se nám kolem stanu trousili výletníci od silnice a dokonce se kolem běžel jeden
ultramaraton (více o závodu na stránkách <a href="http://www.2x2race.com/" target="_blank">2x2</a>). <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Den 5. Lac Capra – Cabana Podragu<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Po Stunze Domnei jsem si myslela, že nejtěžší máme za sebou.
Jak se ukázalo, rumunské hory nelze podceňovat. Cesta se mi zdála dosti
technická a hlavně nás ještě čekaly Tři kroky od smrti. Tento úsek se dá také
obejít po modré (pravděpodobně není na mapě). My přece nejsme žádná béčka
(zasvěcení vědí ;) ) a tak jsme se rozhodly pokusit štěstěnu. V podstatě se jedná o
kratší ferratový úsek, nám zabral asi 1h, s řetězy a ocelovými lany, které však
nejsou v nejlepší kondici = jsou roztřepená. Hned na počátku cesty nás
nepotěšil pomníček Čechovi Josefu Strakovi, který zde tragicky zahynul. Na druhou stranu když jsem to dala já, tak to určitě zvládne milý čtenář též.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7QPH5gcB_3mU0x9R_3kZSP6lGBnRue7n6tKJMq9_YElezp02nQLQYikKpgiQQL5bXeSHsjwmMpTTxeid4u8_vDaFRNRIiaMRvT7hF1LQQ6g_L-LRDgkf54HzsZPCuWrKsCjPzqNucQrjy/s1600/P1040622.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7QPH5gcB_3mU0x9R_3kZSP6lGBnRue7n6tKJMq9_YElezp02nQLQYikKpgiQQL5bXeSHsjwmMpTTxeid4u8_vDaFRNRIiaMRvT7hF1LQQ6g_L-LRDgkf54HzsZPCuWrKsCjPzqNucQrjy/s320/P1040622.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Řetězy nebyly zrovna v hvězdném stavu.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Pak následovalo náročné stoupání na Varful Mircii, odtud
jsme pokračovaly traverzem po velmi úzkém chodníčku zakončeném celkem
nevyzpytatelným sestupem k Saua Podragului. Při sestupu doporučuji nespěchat,
neboť kameny trčí ven po vrstevnici a je tedy snadné po nich uklouznout, i když
není vlhko.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Na chatě se určitě dá zakoupit káva, čaj, pivo a polévka.
Možná mají širší menu, ale s proviantem od Lac Balea jsme neměly potřebu je
testovat. Obsluha nám nabila mobilní telefony, ale až po 20:00 kdy naběhnou generátory. V horách je totiž možné občas chytit mobilní signál a
my jsme toho celkem rády občas využívaly, aby si doma nemysleli, že nás něco
snědlo. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Pokud byste chtěli chatu využít k přenocování, tak na mě
lůžka nepůsobila vůbec útulně. O stavu toalet a dalších věcí se snad radši pro
případ, že zrovna obědváte, nebudu vyjadřovat. My jsme tak po našem brzkém
příchodu zakempovaly poblíž jezera a znaužily ho k hygieně různého druhu.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Den 6. Cabana Podragu – L. E. Valea Rea<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Od Cabany jsme zpět vystoupaly na hřeben. Tato část cesty by
se konečně dala označit za jednoduchou a hřebenovou. Cíl je samozřejmě nejvyšší
vrchol Rumunska – Moldoveanu. Doporučuji nechat batohy na Vistea Mare, s sebou
si vzít jen pas, peníze a něco na oslavu (třeba radler ;)).<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZg1Nz9Ouav-QLAndq1GPtsuBdCemd23hxxWmWGCKR8ZEMRMwzvelxOwKMWvVr26zmB6iKz4UNk5Z1n4-snGNF38b0RobG-zzksm3QCwBm5Xr5oPg8jUw0Txmg30OUkqlKWCYyIGX5lHzh/s1600/P1040670.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZg1Nz9Ouav-QLAndq1GPtsuBdCemd23hxxWmWGCKR8ZEMRMwzvelxOwKMWvVr26zmB6iKz4UNk5Z1n4-snGNF38b0RobG-zzksm3QCwBm5Xr5oPg8jUw0Txmg30OUkqlKWCYyIGX5lHzh/s320/P1040670.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vrcholový radler.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Odtud je to na
vrchol Moldoveanu jen 15 minut, ale cesta není vhodná pro velká zavazadla.
Počítejte zde také s hustým provozem, ale když budete mít štěstí na
počasí, výhledy z M. rozhodně stojí za to.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Po slezu z M., za Vf. Galasescu Mic narazíte na celekem
pěkné refugio, cca 2h před od L. E. Valea Rea. Většina lidí kempuje ve Valea
Rea, ale o kousek dál je mnohem malebnější L. E. Valea Rea, kde je i vydadný
pramen.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisxxRY4UeceeG1cAgTYBtxYsCGwXZ9f5-cvtTUfW5hOI1S7mP00XCIR4eIOBzerNasGraS5rzIVREyY6PNAzOjggyrBlNjEtcX-SZgW1mEVyoHtjcBpdYaU42dM1H4eI3DtrYDuQdmCNjm/s1600/P1040692.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisxxRY4UeceeG1cAgTYBtxYsCGwXZ9f5-cvtTUfW5hOI1S7mP00XCIR4eIOBzerNasGraS5rzIVREyY6PNAzOjggyrBlNjEtcX-SZgW1mEVyoHtjcBpdYaU42dM1H4eI3DtrYDuQdmCNjm/s320/P1040692.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Filosofská hodinka před soumrakem.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Den 7. L. E. Valea Rea – Valea Turistic Sambata<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Vlastně poslední pořádně trekovací den naší cesty. Tady už
byla cesta jednoduchá. Cestou potkáte ještě jedno refugio, někde kolem
Fereastra Mica. Pak už je to jen sešup dolů. Po hodině či dvou dojdete k chatě
Sambatei, kde se můžete osvěžit pořádnou porcí polévky, pivem, kávou, čajem a
možná něčím sladkým. Šíře nabídky závisí na místní obsluze, která nebyla zrovna
přívětivá. Pak se jde dále lesem až k Centre Turistic, kde už kempuje po lese
poměrně dost místních a voda zde bude pitná leda se Sanosylem. Po doptání najdete i
venkovní restauraci, která je sice vzhledme k prostředí nóbl, ale co se dalo
dělat.</div>
<div class="MsoNormal">
Dle průvodce se někde v okolí měly nacházet dřevěné kostely,
ale bohužel se nám jich nepodařilo dopátrat. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwFsgjfj596suyJmJk9Y4lcpDSg-qQD-tQZhWX3EgC2_fG4o6kBNYzLsiBqjTQAbBV62a-DSUGCEFwvUIVuTnfpnmr0nmhzykqA5zM8Kfuy3jyGNIKoODbK2CPAJRHtX8X48xCj9-ifb0G/s1600/P1040701.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwFsgjfj596suyJmJk9Y4lcpDSg-qQD-tQZhWX3EgC2_fG4o6kBNYzLsiBqjTQAbBV62a-DSUGCEFwvUIVuTnfpnmr0nmhzykqA5zM8Kfuy3jyGNIKoODbK2CPAJRHtX8X48xCj9-ifb0G/s320/P1040701.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Příroda umí stavět nejlépe a nejvelkolepěji.</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Den 8. Valea Turisti Sambata – Brasov<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jedinou možností, jak se z místa dostat, byl bohužel stop.
Pokud se vám nechce šlapat hodně kilometrů po silnici na vydatně obnaženém
slunci. Provoz byl na silničce hustý a tak se nám asi po 5 minutách poštěstilo.
Sice jsme schytaly největší křáp široko daleko, ale přiblížil nás o notný kus
cesty k nejbližšímu nádraží. Nakonec jsme pomocí ještě dalších dvou stopů doputovaly
až přímo před nádraží s nápisem Fagaras. Ohromilo mě, že jsme na silnici
nestrávily máváním snad déle než 5 minut. Všichni se nám snažili pomoci, i ti,
kdo neměli absolutně ponětí, co chceme. V tom bychom si z Rumunů měli vzít
příklad.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Ve Fagaraši jsme nasedly na vláček a za 3h jsme se už
procházely v Brasově. Městy vás ale dnes už nebudu unavovat.</div>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:OfficeDocumentSettings>
<o:AllowPNG/>
</o:OfficeDocumentSettings>
</xml><![endif]-->
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>JA</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:EnableOpenTypeKerning/>
<w:DontFlipMirrorIndents/>
<w:OverrideTableStyleHps/>
<w:UseFELayout/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="276">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]-->
<!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
</style>
<![endif]-->
<!--StartFragment-->
<!--EndFragment--><br />
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-BCyqFKh3qrGC7pna9tPFWFqr4p9S_XqiSuTZIgZBpiYwf5Bdrn10saWi0ymzw8Vo1ixAhmCJ9evj4Ls22OMOPvIIzFJhkpD1AIwEu2qe4UJ5adDnGD1vKDO-G9c1bO86UzfgeFjto3gQ/s1600/P1040720.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-BCyqFKh3qrGC7pna9tPFWFqr4p9S_XqiSuTZIgZBpiYwf5Bdrn10saWi0ymzw8Vo1ixAhmCJ9evj4Ls22OMOPvIIzFJhkpD1AIwEu2qe4UJ5adDnGD1vKDO-G9c1bO86UzfgeFjto3gQ/s320/P1040720.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vlak byl opět nečekaně pěkný.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Dodatek: Ve většině průvodů jsme se dočetly, že Češi jsou hrozná prasata a zanechávají na rumunských horách spoustu odpadků. Odpadků je skutečně možné potkat nezvykle mnoho. Poctivě jsme se snažily určit jejich původ a ani jeden jsme neshledaly českým. Aspoň něco se u nás změnilo k lepšímu tak, že to poznají i v daleké Transylvánii.<br />
<br /></div>
</div>
Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0Moldoveanu, Rumunsko45.5997222 24.73611110000001645.5109317 24.574749600000015 45.688512700000004 24.897472600000018tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-37769263167723477752013-11-01T20:50:00.001+01:002013-11-06T20:52:25.999+01:00Hrdina dneNezachránil mi život, ani život mojí kočičky. Pavel H. mi vrátil mojí peněženku i s plným obnosem, kreditními kartami, pracovními průkazy a dalšími průkazy všeho druhu. A za to jsem mu moc vděčná.<br />
<br />
Další den pan L. ztratil drahá sluchátka i s přehrávačkou v jedné Bille na Praze 6. A hle, paní prodavačky našly, několik dní uschovaly, a když se konečně po samohracím zařízení začal shánět, navrátily zpět.<br />
<br />
Když na Vám poleze deprese, vzpomeňte si na dva spravedlivé. Najít zbylých osm je už na vás. Věřím, že tu někde jsou.<br />
Pro můj všední život jsou takoví lidé mnohem důležitější než všichni šašci ve vládě/ v práci/ ve škole. Jsou to přesně ti lidé, kteří mi dávají naději, že bude líp.<br />
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-62651865698992135822013-10-25T20:11:00.001+02:002013-10-26T12:17:27.682+02:00Dvacet tisíc stránekKonečně v ČR. Konečně nová sezóna v DISKu. A co je lepšího, když se zrovna vrátíte ze Švýcarska, než jít na <a href="http://www.divadlodisk.cz/repertoar-detail.php?id=577" target="_blank">švýcarskou hru</a>? Všechno je ještě pěkně čerstvé a křupavé jako teplé croissanty.<br />
<div>
<br /></div>
<div>
Protože v každé zemi něco shnilého smrdí, tak Lukas Bärfuss napsal příběh o Tonym. <i>Tony je obyčejný kluk, který se potácí životem bez cíle – až do chvíle, kdy mu na hlavu spadne dvacet tisíc stránek spisu o Švýcarsku za druhé světové války. Stane se zázrak. Veškerý obsah tohoto pojednání se mu nahraje do paměti.</i></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Švýcarsko má totiž taky pár nepříjemných dějinných míst, ostatně jako my, jako Německo, jako celá poválečná a post-komunistická Evropa. Jejich frustrace vyplývá z toho, kým se museli stát, aby si za války udrželi svou neutralitu. Jaká to asi byla neutralita, když byli obklopeni velkými fašistickými mocnostmi ze všech stran?</div>
<div>
<br />
Tleskám odvaze letošních třeťáků z katedry činohry a čtvrťáku z dramaturgie, protože si nevybrali snadné téma, přesto hru dotáhli do vítězného konce. Ústřední motiv asi nevyzní většině lidí sexy, v kombinaci s archetypálností Bärfussových postav možná ani není taková legrace je hrát. Ale studentům DAMU se povedlo pro mě do té doby něco neuvěřitelného. Hra je v třeťáckém podání tragická, burcující i zábavná zároveň. Dokázali totiž najít vzácnou rovnováhu. Udrželi si odstup od patosu a moralizování, současně však nesklouzli k veselohraní a při komice nepřekročili hranici dobrého vkusu.<br />
<br />
Jak se tedy má Tony vyrovnat s vinou, o kterou nestál, kterou nezpůsobil, o které nikdo nechce slyšet? Jak nezapomínat na historii a současně se jí nenechat převálcovat?<br />
<br />
Nepřipadá vám to nějak povědomé?<br />
<br />
Odpovědi se sice nedozvíte, ale přesto (nebo právě proto) jděte do DISKu a zúčastněte se jejich konkurzu. Hledání je občas to jediné, co zbývá.<br />
<br />
<br /></div>
Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-3542915272204650482013-10-10T15:57:00.005+02:002013-10-10T15:57:59.363+02:00"Občas běhám,jen abych věděla, jakou chuť má čistá voda."<br />
<br />
Mojí oblíbenou frázi mi připomněl vydařený komiksový seriál z produkce <a href="http://theoatmeal.com/comics/running" target="_blank">Oatmeal</a>. Několik obrázků a tisíc slov vydá za víc než tisíc slov.Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-60327965203373874742013-10-03T13:47:00.004+02:002013-10-03T15:48:31.644+02:00Poslední letní filmové zavařováníJsem ve fázi odmítání. Můj mozek si odmítá připustit, že je podzim. Film Nejvyšší nabídka pro mě symboliku podzimu vystihnul lépe než samotné počasí. Nálada, která po něm v člověku zůstane, je trochu studená, lepivá a snad i vlhká.<br />
Italská režisérská ruka se tentokrát rozpřáhla, jako by se snažila dirigovat jednu z posledních velkých tragických árií v La Scalle. Hlavní postava má skvělý styl, jí ve vytříbených restauracích, vlastní obří kolekci rukavic a sbírá krásné umění. Do poloviny filmu velmi zajímavý příběh, i když nedá se označit za vyloženě pohlcující. Odmítavé scény plynule přecházející v omluvné byly u hrdinky až za hranicí snesitelnosti, ale zamilovaný dvanácterák je příliš hluboko zabředlý ve svojí samolibosti, přesvědčený o bravurnosti svojí taktiky.<br />
A tak přichází závěr – katastrofa a katarze. Z miliónu možných závěrů ten nejpodivnější, ale budiž.<br />
Na poctivém řemeslu je vždy co oceňovat.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/s4CcSNGlIg4?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-16978923266038420452013-09-02T16:38:00.000+02:002013-11-21T16:15:33.641+01:00Přechod rumunského pohoří Făgăraș – 1. dílSe sestřenicí jsme se už na začátku léta domluvily, že zkusíme uskutečnit "přechod Fagaraše nebo prostě něco v Rumunsku". Klárka je v tomhle ohledu mnohem zkušenější horo-chodič i lezec, takže jsem věřila, že ví, co dělá. Já jsem teprve letos začala koketovat s ferratami a musím po tomto výletu říct, že to byly nejlépe investované peníze na světě.<br />
Následující text je hlavně určen pro cestovatele, kteří se dobývat Fagaraš teprve chystají. Snažím se podávat hlavně praktické informace a zážitky, které bych před cestou sama ráda měla. Jakékoliv připomínky k obsahu i formě jsou vítány.<br />
Přechod trasy Valea Mărului – chata Sambata nám trval 7 dní a uskutečnily jsme ho v srpnu 2013.<br />
Autorem všech fotografií je Klára Jakešová.<br />
<br />
<br />
Den –6. Přeprava<br />
<br />
Nejlevněji a nejpříměji se do námi vybrané destinace – Sibiu – dá dostat autobusy Eurolines. Otevřená jízdenka vyjde jednu osobu na 2840 Kč, studenta do 25 let na 2556 Kč.<br />
<br />
Bohužel dlouhé jízdy autobusem snáším velmi špatně a považuji se za amatérského milovníka železnice, tudíž jsem musela vyzkoušet i mezinárodní pokladnu ČD. Na pražské přepážce mě velmi příjemě překvapila obsluha. Paní Slavíková se s velkým nasazením snažila nás na místo určení přepravit co nejpohodlněji a nepříměji.<br />
Nejvýhodněji nás nakonec vyšlo zakoupit jízdenku <a href="http://www.cd.cz/mezinarodni-cestovani/jizdenka/slevy-evropa/-3886/" target="_blank">CityStar</a> na trasu Praha–Sibiu. k tomu jsme pro jistotu přibraly pro každou tři místenky na sezení a jednu na lůžko na noční cestu zpět, to celé za cenu<span style="color: red;"> </span>přibližně 3200 Kč/osoba.<span style="color: red;"> </span>Bez místenek se však již celá trasa dala absolvovat za rovných 2759 Kč (přesněji 209 euro za obě). S každým dalším spolucestujícím (do max. počtu 5) cena jízdenky výrazně klesá.<br />
Vybrali jsme spojení jen s jedním přestupem, protože úplně přímé ani neexistuje. Cestu jsem začínaly v rychlíku EN 477 Metropol vyjíždějícím minutu po půlnoci z Prahy do Budapešť Keleti, kde jsme měly jen 45 minut na přesedlání do IC 373 Transsylvania. V případě, že chcete přecházet pohoří z opačné strany, tento vlak končí až v Brasově. Spojení zpět bylo identické. Hned první z vlaků byl plný, proto jsme za místenky byly rády. Spánek vsedě mě ale neuspokojuje a tak jsem zvolila nejpohodlnější variantu: rozvalila jsem se s karimatkou a spacákem v uličce mezi další české (horo)cestovatele. Asi jsem si tak zajistila nejlepší odpočinek ze všech.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitxzJq3aPLHER_QJoaoJuzz67V-7kV33MqY-4i5hOWHZ1FxlDlhqcHF-OZOAdxGeBJ7mmKeqc9QVvBleAClVeHlqtPvUO_pS-0N244_ks6CxbmOv5p4I7-e5D2Ff90xe8tFXlJh-Hmhou6/s1600/P1040416.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitxzJq3aPLHER_QJoaoJuzz67V-7kV33MqY-4i5hOWHZ1FxlDlhqcHF-OZOAdxGeBJ7mmKeqc9QVvBleAClVeHlqtPvUO_pS-0N244_ks6CxbmOv5p4I7-e5D2Ff90xe8tFXlJh-Hmhou6/s320/P1040416.JPG" width="228" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lehátkový vůz.</td></tr>
</tbody></table>
Na cestě nás hned překvapily dvě věci: hodinový posun času a nečekaně pěkný maďarský vlak. Do Sibiu jsme ale i tak dorazily s více jak hodinovým mankem. Později jsme se ujistily, že nějaké to zpožděníčko je v Rumunsku evidentně běžnou záležitostí, obzvláště jedná-li se o vlaky nižších tříd.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDEuNIdyNpkQZYhrbRwlT38lCoFnjWOpljcNp4ioSPYJ-ilqxAqGevH67MwoXt2Qjp-ZT3GZVfhiE8aMX4LU3N7iZc3FJaaW2Xr9jZrshqDPVluKeAp8aLSMl1LSgLopJeFVoksWkbH5hu/s1600/P1040417.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDEuNIdyNpkQZYhrbRwlT38lCoFnjWOpljcNp4ioSPYJ-ilqxAqGevH67MwoXt2Qjp-ZT3GZVfhiE8aMX4LU3N7iZc3FJaaW2Xr9jZrshqDPVluKeAp8aLSMl1LSgLopJeFVoksWkbH5hu/s320/P1040417.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Traveling in style.</td></tr>
</tbody></table>
Poslední a snad i nejrychlejší alternativou pro cestu do Rumunska jsou aerolinky <a href="http://www.tarom.ro/" target="_blank">Tarom</a>, které zrovna v době našeho odjezdu inzerovaly levné lety z Prahy do Cluje [Kluže], ale možná i na mnoho jiných rumunských letišť (a že jich tam mají!). Bohužel webové stránky byly při všech pokusech o vyhledání spojení neustále mimo provoz, takže třeba budete mít víc štěstí.<br />
<br />
<br />
Den 0. Praha – Sibiu<br />
<br />
Do Sibiu jsme dorazily kolem 21:30 následujícího dne a proto jsme si už předem v ČR rezervovaly <a href="http://www.hostelsibiu.ro/" target="_blank">hostel</a> a vytiskly mapku s cestou nádraží – ubytování. Ceny hostelů se v rumunských městech pohybují kolem 10 euro za lůžko v pokoji sdíleném s více lidmi. Náš Old Town hostel byl výborný svou polohou s okny přímo do náměstí Piața Mică i velmi čistými pokoji se dvěmi moderními koupelnami, které ale při naplněné kapacitě začaly nedostačovat. Obecně se dá říci, že hostely, které jsme navštívily, byly evidentně předělané staré byty, proto mají často pokoje průchozí. Z toho vyplývá, že místo v pokoji pro 10 lidí reálně bydlíte v pokoji pro 16. Je dobré mít toto na paměti, pokud vám bude nabídnuto si vybrat svoje lůžka dle vašeho uvážení. Doporučuji zvolit taková, aby se vám kolem nich netrousilo v noci zbytečně moc lidí. Navíc zrovna Old Town postrádal nějakou větší společenskou místnost. Byla k dispozici jen kuchyňka s pár židlemi a dvěma stolky, takže lidé měli tendence se shlukovat v pokojích a páchat tam různé společenské nepřístojnosti. Poslední připomínka: některé weby mylně informují, že v Old Townu je snídaně v ceně. Není. Za 5 lei můžete posnídat v nedaleké kavárně, ale my si raději v centru místního nočního života – Strada Nicolae Bălcescu – i po pokročilé 22. hodině sehnaly sladké pečivo. Pokud trváte na specifické potravině, pak se tamtéž nachází Billa otevřená do 24:00, i když s mnohem menším výběrem sortimentu než bývá u nás zvykem. Ale dá se tam koupit například káva 3v1 po 1ks. ;) Místní nejlevnější kávy a čaje, které můžete najít v některých ubytovacích zařízeních zdarma, většinou stojí za nic a to nejsem nadšený fanda instantních řešení.<br />
<br />
Horší už byla situace se směnárnou, i když jedna nebo dvě byly otevřené do 21:00, nám to bylo málo. Nakonec nebylo zbytí a musely jsme vybrat z karty. Drobnou nepříjemnost vyvážila aspoň široká nabídka bankomatů.<br />
<br />
<br />
Den 1. Sibiu – Valea Mărului – La Apa Cumpanita<br />
<br />
Rumunská vnitrostátní vlaková přeprava rozlišuje 3 třídy vlaků, které se však dle našich zkušeností nemusí vůbec lišit kvalitou interiéru, ani délkou cesty. Popravdě moc jsme celý systém nepochopily a šly prostě po ceně.<br />
<br />
První typ se značí R – Regio. Tyto vlaky vás vyjdou nejlevněji.<br />
Druhý typ se jmenuje IR – Inter Regio. Cena oproti Regiu o 30–50% vyšší než u R. Nějaké zázračné urychlení cesty nejde automaticky očekávat. Intervaly jednotlivých IR vlaků se totiž také mezi sebou liší! Největší rozdíl mezi dojezdy R a IR, který jsme zaznamenaly, byla asi 1h na trase Sibiu–Brasov.<br />
Poslední typ je IC – Inter City, který jsme ale bohužel samostatně ani jednou nevyužily.<br />
Požadovaná spojení si můžete snadno najít přes <a href="http://www.cfrcalatori.ro/" target="_blank">vyhledávač</a>.<br />
<br />
Ještě v ČR jsme si obstaraly <a href="http://www.mapykiwi.cz/mapa-muntii-fagaras-1-60-t-594000012" target="_blank">mapu</a>, abychom mohly rovnou vyrazit. Mapa, jak se později ukázalo, také nebyla úplně aktualní. Chybí v ní asi dvě nové útulny – v Rumunsku zvané salvamont, které se pokusím v průběhu popisu doplnit.<br />
Pro začátek našeho treku jsme si zvolily trochu netradiční nástupní místo – Valea Mărului, které jsme našly popasné jen v jednom průvodci od dvojice Klimša a Kráčalík: Rumunské hory [2002, 1. vydání]. Jak je patrné, průvodce to také nebyl zrovna posledního vydání a popisy tras v něm jsme v praxi neshledaly nejšťastnějšími. Obecně ho tedy na cestování po Fagaraši nemohu doporučit. Jedná se spíš o soubor jednodenních výletů do tohoto pohoří z různých nástupních míst, ve kterých se úplně ztrácí popis nějaké hřebenovky. Naštěstí jsme disponovaly i jinými materiály vytištěnými z webů a tak jsme všechny potřebné informace skládaly ad hoc.<br />
<br />
Takto vybaveny jsme se další ráno kolem 8:30 vydaly za 5,4 lei/os. vlakem ze Sibiu do Valea Mărului. Cesta trvala asi 40 minut a samotný vlak již byl o poznání rumunštější. Doteď by mě zajímalo, jak se tam s námi cestující paní vyškrábaly.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgggKJyq0Ihldi2BsdBbPErDtgJUkVEl67fdtpm75OfBedHthq878MpOCS3nIAxXL-bi5aXE0e_sUCGWdlA9OxMyKmms0sLgR_1dxlaTeCyzdKhn1Q9G2IBNMwq7jdLZcQs9Hju7e7OIvFU/s1600/P1040418.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgggKJyq0Ihldi2BsdBbPErDtgJUkVEl67fdtpm75OfBedHthq878MpOCS3nIAxXL-bi5aXE0e_sUCGWdlA9OxMyKmms0sLgR_1dxlaTeCyzdKhn1Q9G2IBNMwq7jdLZcQs9Hju7e7OIvFU/s320/P1040418.JPG" width="227" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Před každým sportovním výkonem není špatné se trochu protáhnout.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Stanici Valea Mărului tvořilo vlastně jen nádraží. Co by taky člověk čekal v místě s tak poetickým názvem jakým je Údolí jablek. Ihned po slanění z vlaku jsme se jaly studovat průvodce, jak že se na ten hřeben nejsnáze dostaneme. Zjistily jsme ale, že text nám vůbec nepomáhá v rozhodování, zda se vrhnout vlevo nebo vpravo, či snad přejít koleje? Pokusím se tedy co nejvěrněji popsat, jak jsme se nakonec hřebene opravdu dobraly. Myslím, že to byla pěkná cesta, takže ji mohu doporučit.<br />
<br />
Postavily jsme se čelem k vlakové stanici a rozhodly se vydat neznatelnou pěšinkou vpravo. Po nějaké době jsme narazily na starou velmi zrezlou směrovku, na které se ještě s trochou úsilí dalo rozluštit Chica Pietrelor [Kika Pietrelor], což byl náš první cíl! Navedla nás na širší pohodlnou cestu, ze které jsme nijak neuhýbaly a došly tak až k širšímu potoku. Ten jsme suchou nohou přešly a nastoupily na prašnou silnici. Opět jsme se vydaly vpravo směrem k nedalekému lomu, ze kterého často vyjížděla obrovská auta. Lom jsme minuly a stále pokračovaly širokou cestou, která mírně stoupala. Cestou jsme potkaly asi dvě opuštěná stavení. Nakonec jsme došly až k novému bílému domku maďarských chatařů, kteří nás pohostili domácím vínem a pečlivě nám vysvětlili, jak se dostaneme na hřeben. Bohužel kratší cestu jsme prý už minuly i přesto, že jsme se snažily dávat pozor. Možná jsme se jen občas nechaly unést sběrem ostružin a jahůdek, které kolem cesty v hojném počtu rostly. Nakonec jsme byly ještě obdarovány užitečnou poučku *ironičník*, že všichni "gypsies are thieves" kromě jednoho, kterého si majitel vydržoval na práci všeho druhu. Lidé jsou prostě různí, ale za rady týkající se nejbližší trasy i občerstvení jsme byly velmi vděčné.<br />
Pokračovaly jsme silničkou až na její konec a pak vlevo po cestě, která na ni přímo navazovala. Postupně jsme se z pásma jehličnanů dostaly do nádherného bukového lesa, který byl v okolí cesty brutálně zdevastován těžkou technikou. Nakonec jsme vyšly na mýtině a stále se držely vyjeté stezky, která ji protínala a strmě stoupala. Na konci mýtinky jsme se vpravo napojily na dobře prošlápnutou cestu značenou červeným křížem a stoupaly pořád výš. Následovaly jsme kříž a opět jsme se ponořily do dubového lesa. Les postupně přešel v kleče a borůvčí, až jsme se konečně vyhouply na travnaté pláně a ocitly se tak na hřebeni. Tady začínala značka červeného pruhu. Té jsme se měly více či méně držet po celý příští týden. V dáli jsme sice slyšely hřmění, ale první den k nám byly hory milosrdné a deště nás minuly. V příštích dnech nám už štěstí tolik nepřálo.<br />
Nakonec jsem zakempovaly v dobře chráněném místě v sedle La Apa Cumpanita (1807 m.n.m.), kde byl i slabší pramen vody.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNjIiHa25PN92rKwuihsSgEc8lAaiL1a-eMdgod74TKtcF5lGy8Hn_Nol6irBJZnewEbZdJ71i9u27PB4CtFyeMK5WU-uoBSo4a-PmAkhd1YkWvLf2I4PIC2863qq1QQsYjkuI_za9fJX2/s1600/P1040429.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNjIiHa25PN92rKwuihsSgEc8lAaiL1a-eMdgod74TKtcF5lGy8Hn_Nol6irBJZnewEbZdJ71i9u27PB4CtFyeMK5WU-uoBSo4a-PmAkhd1YkWvLf2I4PIC2863qq1QQsYjkuI_za9fJX2/s320/P1040429.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Konečně na hřebeni.</td></tr>
</tbody></table>
Z popisů nedostatečnosti značení od ostatních cestovatelů i knih jsme měly trochu strach, avšak i tady Rumuni urazili kus cesty vpřed. Myslím, že teď ve Fagaraši zabloudíte jen těžko. Občas jsem měla dojem, že byl značkou červené čáry pokreslen každý třetí kámen. Člověk tak nemusel složitě přemýšlet, jak se v náročnějším terénu orientovat, protože značka téměř vždy kopírovala nejsnazší možnou trasu. Jedinou komplikací mohly být mlhy tak husté, že by se daly krájet leda motorovkou, ale pro všechny případy bylo ve vyšších polohách ponecháno staré značení tyčové.<br />
<br />
<br />
Den 2. La Apa Cumpanita – Salvamont v údolí Scara<br />
<br />
Citát pro tento den: "Fagaraš může i uprostřed léta dát najevo svou pověst chladného větrného a mokrého pohoří. Každý rok bývá o prázdninách období (1-2 týdny), během něhož se rumunské Karpaty zahalí do mraků a je nevlídno. To se na Fagaraši čerti žení a sněžení nebo kroupy doprovázené vichřicí nejsou výjimkou. Často nezbývá než uniknout do Oltské nížiny. Proto je velmi důležité nepodceňovat výbavu. Nepromokavé oblečení, dobrý spacák a stan odolný vodě i větru jsou naprostou nutností. U ohně se na hřebenu neohřejete ani neusušíte, je celý holý a k hranici lesa je to daleko. Přechod celého hřebenu zabere sedmero dní, pokud počasí dovolí. Je dobré pečlivě naplánovat jídlo, protože jediná civilizace blízko hřebenu je u jezera Balea Lac. Jídlo sice nemusíte násobit dvěma, ale určitou rezervu pro špatné počasí přidejte do báglu a nezapomeňte ani na případné prodloužení treku o Piatru Craiului, resp. Iezer Papușa." Bulička: Rumunské Karpaty [2002, 1. vydání].<br />
<div>
<br /></div>
Ráno jsme se také probudily do pěkného počasí a hned, jak to bylo možné, se vydaly po značce. Bohužel počasí se po poledni začalo kazit. Najednou se asi během 5 minut zrovna v té nejtechničtější části dne zespoda přihnala mračna mlhy a všechno zahalila. Viditelnost klesla tak na 2 metry. Za dalších 5 minut začalo pršet. Nejdřív málo, pak se spustil poctivý liják. Naštěstí jsem si stihla spacák zabalit do igelitky a přes tašku přehodit pláštěnku. Klárka měla na rozdíl ode mě nepromokavý obal na batoh, který je pro takové situace asi nejpraktičtější. Tak jsme střídavě popocházely a popolézaly po navlhlé a studené skále. Asi na dvou úsecích bylo vidět, že zde původně byly i řetězy, ale asi je místní legendami opředení zloději odnesli do sběrných surovin. Na druhou stranu ani mně – člověku, co se bojí výšek – nepřišly úseky tak náročné, aby byly skutečně potřeba. I s těžkými batohy a namoklou skálou se dal úsek celkem dobře jít/lézt. Možná mi na druhou stranu mlha taky udělala obří službu a skryla mi výhled dolů, takže jsem neměla ponětí, do čeho bych v případě uklouznutí zahučela.<br />
Když jsme za stále hustého deště vylezly na planinku, naskytl se nám výhled na nejbližší vrchol skrytý v bouřce a značka nás bohužel vedla přímo na něj. Slezly jsme na moje naléhání tak raději trochu dolů, protože podle blesků a téměř okamžitě za nimi se ozývajících hromů jsem usoudila, že fagarašští čerti se rozhodli oženit zrovna na našem kopci. Po 20 minutách se bouřka posunula a tak jsme se co nejrychleji vydaly přes vrchol. Déšť stále neustával, ale přiznám se, že v této fázi mi to už bylo jedno. Hlavně jsem se chtěla vyhnout nějakému zbloudilému blesku a tak jsem se snažila jít co nejrychleji. Jako na potvoru stoupavé úseky ne a ne skončit. Nahoře se nám pak naskytl doslova spásný obrázek. Věděly jsme, že v údolí by měl být velmi starý salvamont, bohužel podle popisů plný odpadků fyzikálních i biologických –> takže nepoužitelný. Mezi tím ale stihli Rumuni, které za jejich prozíravost musíme blahořečit, postavit salvamont nový! Z kopce jsme rychle pospíchaly k bílému stavení s červeným křížem na střeše a doufaly, že bude v lepším stavu než vedle stojící boudička.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_fgsplenATdr6Y6Yo9BFX4U2oAXkxV7kfgL1xRlpBKr1Zky6Q8j3Ee2y__eo31pVwHskonPO_wisTd-PNBU8rj60Y5jsfWTyfQ66YFTvJkSCj-w_KUqnaqpNzYCem2odewQ7mtaiBLJNJ/s1600/P1040484.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_fgsplenATdr6Y6Yo9BFX4U2oAXkxV7kfgL1xRlpBKr1Zky6Q8j3Ee2y__eo31pVwHskonPO_wisTd-PNBU8rj60Y5jsfWTyfQ66YFTvJkSCj-w_KUqnaqpNzYCem2odewQ7mtaiBLJNJ/s320/P1040484.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Salvamont. Klárka chodila pravidelně běhat po večerech kopce a sbírala z nich krásné výhled.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Nebudu nikoho dlouze napínat. Uvnitř vypadal velmi nově a čistě. Nacházelo se v něm 16 palandových lůžek s dřevotřískovými deskami místo matrací. Po rozvinutí karimatky a spacáku úplně luxusní spaní! Celkem by se ale do celé budovy vešlo mnohem více lidí, jen by se někteří museli smířit s podlahou. Ihned jsme si zabraly dvě místa a uvítaly se s již nastěhovanými podnájemníky. Překvapilo nás opět, jak dobře Rumuni ovládají angličtinu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgL7D3if5VrY3VEUNJHGnhUfL7Fvq5c4gVfQNJGrQANlEw5mmbrXylwCV9PbJ6T9KnH9yabEusZbjcTuWwX1y2X34Bp-JwXMat8oaW0RQMLeuWQCww6OIHFq4nDCMtET4nXBhmqm9DgLt5o/s1600/P1040470.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgL7D3if5VrY3VEUNJHGnhUfL7Fvq5c4gVfQNJGrQANlEw5mmbrXylwCV9PbJ6T9KnH9yabEusZbjcTuWwX1y2X34Bp-JwXMat8oaW0RQMLeuWQCww6OIHFq4nDCMtET4nXBhmqm9DgLt5o/s320/P1040470.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Naše luxusní spaní.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Začaly jsme ihned kontrolovat škody v podobě promoklého vybavení. Kromě provlhlých bot a vlhkého oblečení, které jsme měly v dešti na sobě, jsme kupodivu vyvázly bez ztráty kytičky, snad i díky pečlivému balení věcí do igelitek. Bohužel se promoknutí podepsalo na mém zdraví, ale naštěstí jsem se z toho během týdne vylízala a v cestování mě to nijak neomezovalo.<br />
Déšť nepřestával a postupně se začalo naše dočasné bydliště plnit. Mezi nově příchozími byli i dva Češi – Mára a Ondra, se kterými jsme se skvěle zasmály a doufám, že došli domů ve zdraví. Brali cestu mnohem vážněji a méně odpočinkově než my a tak určitě celé pohoří za 4 dni přelétli. Déšť v pozdním odpoledni na chvíli ustal a někteří se proto rozhodli raději pro stany. I přes naše rozmlouvání neposlechli a všichni pak zaplakali nad výdělkem. Hory nám totiž ještě darovaly absolutně spektakulární západ slunce a pak přes noc přichystaly peklo v podobě několika bouřek a velmi vydatných dešťů, které vytrvale bubnovaly do střechy našeho obydlí až do 10:00 následujícího dne. Zajímavé bylo, že jeden z Rumunů toto očekával právě díky nápadně pěknému západu slunce. Náš stan by jistě takový nápor vody nevydržel a minimálně zespoda by promokl. Kdo ví, kolik věcí bychom tak musely odepsat ze seznamu k okamžitému použití. Prostě jsme ke vší smůle měly i pořádný kus štěstí.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTbQMt1GdeuDlCaN4efV99bSgXbfV9y3aWH9ub0delmXVO9DhJuWLSb4eYB46NBe9tqySmD8gzkeU1rG_x1iTHhvM8ZhTxjFAqkVwBMIaM71PwykZOMIfEEkCTdRkA2KnRsSz4WdkTTIMJ/s1600/P1040523.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTbQMt1GdeuDlCaN4efV99bSgXbfV9y3aWH9ub0delmXVO9DhJuWLSb4eYB46NBe9tqySmD8gzkeU1rG_x1iTHhvM8ZhTxjFAqkVwBMIaM71PwykZOMIfEEkCTdRkA2KnRsSz4WdkTTIMJ/s320/P1040523.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEij_6F34nMltwrb2Sb4ya8I1-hq7taLT_KxjUasAbPjK0gu5adl64tr4R4RNzzvVpPddDoWxL4FdRJD4ItD46s8Yz6Yw52OGa5-rHHVfYu2WoxleBGuwocUo1Fovuqy2CYqNYU5ZVyx226X/s1600/P1040530.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEij_6F34nMltwrb2Sb4ya8I1-hq7taLT_KxjUasAbPjK0gu5adl64tr4R4RNzzvVpPddDoWxL4FdRJD4ItD46s8Yz6Yw52OGa5-rHHVfYu2WoxleBGuwocUo1Fovuqy2CYqNYU5ZVyx226X/s320/P1040530.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
O nejobtížnější části cesty zase někdy příště. :)<br />
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-43766414222951130522013-08-26T23:14:00.004+02:002013-08-26T23:17:44.000+02:00Update – On the roadPoslední měsíce jsou pro mě nesmírně hektické. Neustále se vydáván na západ, východ a jih směrem od Prahy a jsem zase o desítky zkušeností bohatší. V nejbližší době mě čeká dokonce i kráťoučký odskok na sever, abych se mohla podívat jižněji než kdykoliv před tím.<br />
Chtěla jem to tak, i když teď jsem trochu unavená. Až všechny své bláznivé cestovatelské sny realizuji, bude snad čas napsat pár pečlivě zaznamenaných postřehů. Třeba někoho inspiruji a budu se moci znova vrátit na již prozkoumaná místa prostřednictvím trochu jiných fotek a zážitků.<br />
Nejhorší je, že už se mi zase v hlavě rodí plány, kam bych se vydala příště. Naštěstí ostatní okolnosti mě nutí se na chvíli zastavit a musím se přiznat, že už se na pořádně systematickou práci dokonce trochu těším.<br />
Takže sobě i vám přeji bon voyage a za dva měsíce na viděnou!Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-60736967875942588422013-08-06T22:55:00.004+02:002013-09-02T20:18:25.945+02:00Letní filmové zavařování – potřetí<a href="http://www.youtube.com/watch?v=QZyJCC12GnE" target="_blank">Trpaslík, vlaky, krásná blondýna a troglodyt.</a>Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-40371146224040691702013-07-30T08:19:00.001+02:002013-08-06T22:52:24.325+02:00Letní filmové zavařeniny – podruhéDruhý tip by klidně mohl mít podtitulek: "nejfrancouzštější film všech dob aneb víno, ženy, zpěv."<br />
<br />
Celoživotní přátelé čelí poslednímu životnímu dilematu, kde spokojeně dožít své poslední roky. Ústavy, i když s líbivou fasádou, moc důstojnosti nenabízejí a tak přijdou s návrhem: <a href="http://www.csfd.cz/film/282482-co-kdybychom-zili-spolecne/" target="_blank">Co kdybychom žili společně?</a><br />
<br />
A jelikož je léto –> co ještě děláte u internetů? –> tak film jenom otaguji:<br />
> největší hvězdy francouzského filmu,<br />
> dobré jídlo,<br />
> fotograf,<br />
> dialogy tak_akorát_dlouhé,<br />
> trocha erotiky,<br />
> příjemný humor,<br />
> vzhledem k žánru zvládnutý konec,<br />
> Francie.<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/NQJlnw-NXus?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-46657539133237688792013-07-23T13:18:00.001+02:002013-12-27T00:15:46.383+01:00Letní filmové zavařeniny – poprvéHorko. HORKO! <b>HORKO!!! </b><br />
Takže tu mám první tip pro zavařené mozkové závity.<br />
<br />
Terapie láskou nebo mnohem vhodnější původní název: <b>Silver lining playbook</b>.<br />
<br />
Kdybyste viděli to, co musel dějepisář Pat, pak byste se možná pomátli také. Snad jen upřesním, že je v tom zapletena Patova žena, sprcha a ošklivý stařík. Pat nakonec vydrží 8 měsíců nařízené psychiatrické léčeby díky vidině, že se mu podaří získat Nikky – teď již ex-manželku – zpět.<br />
Patovu šílenství se člověk přestává divit, když poznává jeho rodiče. Otec je fanatický fanoušek místního klubu Eagles a celá rodina v podstatě žije jen od jejich hry k další. Když se nad tím zpětně zamyslím, vlastně nikdo v Patově okolí není úplně normální a tak se na jedné společné večeři seznamuje s další výrazněji vyšinutou osobou – závislačkou na sexu Tiffany.<br />
Nebojte se nic, o sex naštěstí moc nejde, i když se samozřejmě Tiff musí ze všeho vypovídat.<br />
<br />
Silver lining playbook je příjemná jednorázovka na letní večer. Vyniká tím, že není z laciné americké produkce se silikonovými herci a že postavy se drží svého šílenství konzistentně. Občas až tak, že by je člověk rád něčím praštil, aby se probrali k normálnímu životu. Všechny tyhle dobroty jsou zality kvalitními dialogy, kterých je hodně a jsou poměrně výbušné. Jediné, co mě trochu zklamalo, byl celý styl konce, který zajel do vyjetých kolejí žánru. Jinak by se totiž mohlo z popisku filmu klidně vymazat slovo <i>romantická </i>komedie.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<object class="BLOGGER-youtube-video" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0" data-thumbnail-src="http://img.youtube.com/vi/Lj5_FhLaaQQ/0.jpg" height="266" width="320"><param name="movie" value="http://youtube.googleapis.com/v/Lj5_FhLaaQQ&source=uds" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><embed width="320" height="266" src="http://youtube.googleapis.com/v/Lj5_FhLaaQQ&source=uds" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true"></embed></object></div>
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-3044163013890387902013-06-29T15:11:00.001+02:002013-08-11T17:47:01.683+02:00Co mě naučil běh – potřetíCo mě nedávno naučil život o běhání.<br />
<br />
<b>> Něčemu neuteču.</b> Když nevím, jak se mám k věci postavit, jdu si radši zaběhat. Snad už jsem si z toho vybudovala instinkt. Když se někde jako obvykle ztrapním, mám opravdu potíže se a místě neotočit a neutéct. Většinou nakonec uteču i když o pár hodin později, než je mi milé. Takže když mě někdy uvidíte, jak někam zběsile utíkám, možná nespěchám někam, ale utíkám od něčeho. A i když tenhle svět má běžce celkem rád, pořád je spousta věcí, od kterých se utéct nedá a člověk se jim musí postavit jinak. Ale aspoň se mi pak lépe usíná.<br />
<br />
<b>> Všeho moc škodí.</b> Dokonce i běhání, utíkání a vůbec přesouvání se odněkud někam. I naše nosná soustava, sebevíc geniálně vytvořená, snese jen omezené množství a tak je na čase vyrazit třeba do bazénu. Počasí tomu sice moc nepřeje, ale musíme se všichni přemoci, jinak se v tom dešti opravdu utopíme.<br />
<br />
<b>> Jsem vděčná. </b>Ani se nemusí všechno... se nedařit, ale i já mám dny, kdy štvu sama sebe svojí neschopností udělat nebo naopak neudělat něco nebo nic. A pak se jdu někam protáhnout, abych bytí dala vůbec nějaký smysl, a často při tom míjím staříky o holích, co se sotva belhají. Většina vypadá, že mi aspoň potichu z duše fandí. Tak občas běhám i za ty, co nemůžou.<br />
<b><br /></b>
<b>> Nikdy nejsem dost připravená. </b>Plány jsou hezká věc, ale časem zjistíte, že jsou to jen plány v plánech jiných plánů a někdy do nich vlezou ještě jiné plány od jiných pánů. Takže pokud je příprava dokonalá, je to zázrak. Co s tím? Prostě se s tím smířit, zatnout zuby a nějak se s tím poprat. Nedoporučuji teď nikomu si hned stoupnout na start maratonu, když v kuse uběhl maximálně 10 km, ale když se vám občas nepodaří se přichystat podle představ, berte to jako výzvu, při jejímž zdolávání se můžete leccos naučit. Třeba i kdybyste to stihli, bylo by to málo nebo naopak příliš mnoho.<br />
<br />
A tak doufám, že bude pořád před čím utíkat, snad se díky tomu aspoň někam posunem.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/lmc21V-zBq0?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<br />
<b><br /></b>Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-87029197001453954342013-06-02T17:26:00.000+02:002013-06-17T09:44:15.779+02:00Silva Nortica Run 2013Aneb jak to dopadá, když se v pondělí začnete po okolí pídit, jestli se o víkendu nechystá něco zajímavého. Shodou okolností jsem se tak ještě vecpala na podnik, kteří mnozí běžci považují za nejkrásnější běh sezóny: <a href="http://www.silvarun.eu/" target="_blank">Silva Nortica Run 2013</a>. Často se s "mnohými" neshodnu, ale tentokrát měli pravdu!<br />
<br />
<div>
Je to legrační, protože letos jsem před létem vlastně žádný závod běžet ani nechtěla. Nebyl čas se systematicky zabývat tréninkem, navíc jsem se pořád necítila na 100% v konvici. Pak jsem si vzpomněla na rčení, že závod je nejlepší trénink. Navíc když jsem měla odvoz, ubytování i dobrou společnost předem zajištěnou, nešlo odolat.<br />
<br /></div>
<div>
Nakonec jsem si zaběhla půlmaraton mnohem lépe, než jsem čekala. Vyrovnala jsem si totiž osobák ze silnice, takže forma tam asi trochu je nebo už pro mě hrál i fakt, že mám nějakou zkušenost. Počasí v Novohradkách se statečně drželo bez deště nejdéle z celé ČR a zataženo bez veder je pro běh právě více než ideální. Cestou jsem se stihla pokochat zvlněnou lesnatou krajinou, výběhy na políčka, kde spokojeně přežvykovaly ovečky, příjemným Tereziiným údolím s vodopádem, akorát poslední úsek městem byl už trochu úmorný. Půlmaratonská stezka je ještě ze všech nabízených tratí nejmírnějším, i přesto stály poctivě každých 5 km občerstvovací stanice s ionťáky, vodou, banány, pomeranči a občas dokonce i gely. Maratónci i ultramaratónci si do kopců zafuněli mnohem více než my, lemry krátkotraťové, takže jejich výběr občerstvení byl ještě mnohem širší. Po silničních masovkách byla Silva skvělá změna. Po 5. km jsem si připadala už docela odrovnaná, přesto mi závod pocitově utekl podezřele rychle.<br />
Večer jsem si pak ještě užila fajn večírek, kde jsem potkala spoustu zajímavých osobností motajících se kolem českého vytrvalostního běhu. Silva Nortica je prostě dokonalá víkendovka a jsem víc než ráda, že jsem se nakonec odhodlala se jí zúčastnit.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Až nebudete vědět co by, objevujte letmo Novohradské hory! Třeba příští rok to tam bude vypadat zase takhle:</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.silvarun.eu/foto/galerie/1/109.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://www.silvarun.eu/foto/galerie/1/109.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
(Foto ukradeno od <a href="http://www.silvarun.eu/?lg=cz&str=8&oblast=1&id=1" target="_blank">p. Jiráčka</a> z roku 2012.)</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Já si tento běh připisuji na seznam akcí, kam se chci rozhodně někdy vrátit.<br />
<br />
PS: Určitě nikdy nezapomenu na moment, když doběhl první ultramaratonec – Daniel Orálek – a celá hala mu spontánně zatleskala. Leccos to vypovídá o celé akci a kolektivu, který se kolem ní už pravidelně schází.</div>
Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-82219447321051665132013-05-24T19:22:00.002+02:002013-05-24T19:53:42.214+02:00Noční vlak do Lisabonu – Pascal Mercier<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:OfficeDocumentSettings>
<o:AllowPNG/>
</o:OfficeDocumentSettings>
</xml><![endif]-->
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>JA</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:EnableOpenTypeKerning/>
<w:DontFlipMirrorIndents/>
<w:OverrideTableStyleHps/>
<w:UseFELayout/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="276">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]-->
<!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
</style>
<![endif]-->
<!--StartFragment-->
<br />
<div class="MsoNormal">
Noční vlak do Lisabonu si zaslouží samostatný článek a ještě
to bude málo. Knihy, které jsem zmiňovala v předchozím <a href="http://sjurunner.blogspot.cz/2013/04/docteno-unor-2013.html" target="_blank">příspěvku</a>, byly až na jednu výjimku
výborné, ba skvělé, dokonce mě každá z nich svým způsobme “dostala”.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Neuměla jsem si tak sama představit, že spisovatelské
mistrovství se dá ještě někam posunout za ověřené klasiky.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Nejsem úplně člověk best-sellerů a nejnovější literatury obecně. Čtu takové knihy jen zřídka, většinou jen v cizím jazyce, který si zrovna chci
procvičit a výhradně na doporučení člověka či osob, jejichž styl mi nějakým
způsobem imponuje. Už dlouho jsem nebyla tak šťastná, že jsem novinkám neřekla ne
úplně, i když je to v přímém rozporu s přístupem, který se teď snažím do svého života zavádět. Možná je to důkaz toho, že u mě
nebude fungovat. Že jsem člověk, co neumí zfleku vyjmenovat svoje špatné a
dobré vlastnosti, protože vždy záleží na situaci. Někdy může lež, přetvářka,
neschopnost začít či dokončit věc v kombinaci s prachobyčejnou leností člověka
zachránit od zbytečných nepříjemností vedoucím až ke katastrofám. Stejně tak
vysoce ceněná upřímnost může nesnesitelně zraňovat, či dokonce zabíjet. Možná
jedině pozitivní vlastnost je moudrost, ale stejně jako je dokonalá, tak je
nedosažitelná a ve finále spíš radost ze života bere, než dává.<br />
Ale raději se zase vrátím zpět ke knihám.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Čím je kniha lepší, tím hůř se mi paradoxně sdílí moje
pocity z ní. Mám dojem, že moje neohrabané věty nemohou vystihnout autorovo
mistrovství a už vůbec se k němu nemohu ani vzdáleně přiblížit. Pokusím se o to,
i když s výsledkem nebudu nikdy spokojena. Děj načrtnu co nejskromněji, protože
z nějakého důvodu se mi tentokrát vyloženě příčí se o jeho popis vůbec
pokoušet, ale budiž.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Gregorius, Papyrus a Mundus jsou jedna a tatáž osoba – postarší
učitel klasických jazyků na bernském gymnáziu. Muž s výbornou pamětí,
uchovávající v hlavě celou Odysseu i Illiadu, hebrejskou bibli a spoustu
dalších článků i glos týkajích se starých textů. Jedno z nejabsurdnějších a
nejkratších setkání s mladou Portugalkou na Kirchfeldském mostě a další náhoda
v podobě neuvěřitelně zajímavého portugalského textu, který si poté obstará, ho
vytrhne ze světa, který je mu intimně pohodlný. Mundus sám sebe odsoudí k
nelehké cestě do Lisabonu. Rozhodně se pátrat po osudu charismatického Amadea
de Prado – autora knihy, jehož sebrané myšlenky profesora neskonale fascinují. Tím
zasahuje do bohatého světa lidí, kteří tohoto génia obklopovali, a
současně ho tato střetnutí nesou blíž k sobě samému.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Francouzštinu používala bez zadrhávání a její akcent měl
ospalou eleganci Portugalky, která bez potíží mluví francouzsky, aniž by třeba
jen na okamžik opustila vlastní řeč.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: 36.0pt;">
Chtěla vědět, kdo Gregorius je,
když před něj nejdřív postavila hrnek kávy, nikoliv strojenými pohyby pozorné
hostitelky, nýbrž střízlivými, nevyumělkovanými pohyby někoho, kdo prakticky dělá, co je potřeba.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: 36.0pt;">
Gregorius vyprávěl o španělském
knihkupectví v Bernu a o větách, které mu knihkupec přeložil. <i>Z tisíce zkušeností, které učiníme,
zformulujeme do slov nejvýš jednu, </i>citoval<i>. Mezi těmi němými zkušenostmi jsou skryty i takové, které našemu
životu nepozorovaně propůjčují tvar, barvu a melodii.</i><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: 36.0pt;">
Maria Jo<span style="font-family: "Times New Roman";">ão</span> zavřela oči. Rozpraskané rty se zbytky puchýřků po
horečce se neznatelně roztřásly. Zabořila se trochu hlouběji do křesla. Její
ruce sevřely koleno a pak zas povolily. Teď nevěděla, kam s rukama. Víčka s
temnými žilkami se chvěla. Dech se jí pomalu zklidňoval. Otevřela oči.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: 36.0pt;">
“Vy jste to slyšel a utekl ze
školy,” řekla.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: 36.0pt;">
“Utekl jsem ze školy a slyšel
to,” opravil ji Gregorius.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: 36.0pt;">
Usmála se. <i>Podívala se na mne a darovala mi úsměv, který přicházel z dalekých stepí bděle žitého života</i>, napsal
soudce Prado.<o:p></o:p></div>
<div style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .75pt; mso-element: para-border-div; padding: 0cm 0cm 1.0pt 0cm;">
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .75pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br />
~~~<br />
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<i>A jsme rozprostraněni
nejen v čase. I v prostoru se přesahujeme daleko za to, co je viditelné.
Zanecháváme něco z nás za sebou, když opouštíme nějaké místo, zůstáváme tam i
když odjedeme. A exitují v nás věci, které můžeme nalézt jen tak, že se tam
vrátíme. Přibližujeme se k sobě samým, cestujeme k sobě, když nás monotónní
klapání kol unáší vstřic místu, kde jsme urazili kus cesty našeho života, ať už
sebekratší. Když staneme podruhé na nástupišti cizího nádraží, když slyšíme
hlasy z ampliónů, čicháme nezaměnitelné pachy, tehdy jsme nejen dorazili k dalekému
místu, nýbrž i do dálek vlastního nitra, do nějakého zcela odlehlého koutu v
nás samotných, který – když jsme někde jinde – leží ponořen do temnoty a je
neviditelný. Proč jinak bychom byli tak vzrušení, tak zcela bez sebe, když
průvodčí vyvolává jméno nějakého místa, když slyšíme skřípění brzd a jsme
pohlceni náhle se vynořivším stínem nádražní haly? Proč jinak by to byl magický
okamžit, chvíle zcela nehlučné dramatičnosti, když se vlak s posledním trhnutím
definitivně zastaví? Je to proto, že od prvních kroků, které učiníme na cizím,
a přesto už ne cizím, nástupišti, znovu začneme život, který jsme opustili,
když jsme tentokrát ucítili první pohyb rozjíždějícího se vlaku. Co by mohlo
být více vzrušující než znovu začít přerušený život se všemi jeho přísliby? <o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal">
<i> Je chyba, nesmyslný násilný čin,
když se soustřeďujeme na tady a teď v přesvědčení, že tím zachytíme to
podstatné. Důležitější by bylo pohybovat se jistě a uvolněně, s přiměřeným
humorem a přiměřenou melancholií v časově a prostorově rozprostraněné vnitřní
krajině, kterou jsme. Proč litujeme lidi, kteří nemohou cestovat? Když se totiž
nemohou rozprostranit vnějškově, nedokážou se rozšířit ani vnitřně, nemohou se
zmnožit, a tak přicházejí o možnost podnikat daleké výlety v sobě samých a objevovat,
kdo jsou a čím jiným se též mohli stát.<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Dílo jsem celé přečetla ve vlaku, v tom, co mě pravidelně
nosí z Prahy domů, a v tom, kterým si v Praze krátím cestu podzemím. Nebylo to
ale z mojí umanutosti, která za mnohými podobnými akcemi stojí, jinde jsem prostě na
její četbu neměla absolutně chuť. Poslední větu jsem akorát spolkla, když
zaznělo: “Dejvická, konečná stanice, prosíme, vystupte.”<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Gregorius mě vzal s sebou zpět do uchvacujícího Lisabonu. Prado uhasil na nějakou dobu moji touhu po troše filosofie (i když tuším, že
“opravdový” filosof by jeho kratičkými glosami možná pohrdl).<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
A všechny moje myšlenky točící se kolem této knihy si sedly.<o:p></o:p></div>
<!--EndFragment-->Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-30648004992095271122013-05-11T14:39:00.002+02:002013-12-20T00:49:21.742+01:00Ironický muž č. 3 <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/Ke1Y3P9D0Bc?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
Když se venku konečně oteplí, kinu i divadlu dávám vale, protože nic není lepší než pohyb na čerstvém vzduchu. Vždy se najde pár filmů, které mě donutí mojí mantru porušit. Iron Man 3 byl jedním z nich. Nemám pocit, že to bylo dobré rozhodnutí.<br />
Nový železný muž se vám bude líbit jen pokud:<br />
<ol>
<li>Žerete Roberta Downeyho Jr., protože je opravdu v každém záběru.</li>
<li>Máte rádi hodně akce a nevadí vám, že je hodně nepřehledná.</li>
<li>Je vám jedno, kdo je hlavní záporná postava, stejně víte, že prohraje.</li>
</ol>
Nemohu říct, že by film neměl pár dobrých nápadů. Jejich neustálé omýlání, aby opravdu každý pochopil, co je kdo a kdo je co, však ubírá tempu celého filmu. Natahovaný začátek vyprávějící nám ságu o tom, že si pan Stark tentokrát svého protivníka stvořil v minulosti sám svojí neomaleností, mě ze sedadel nezvedla. Nakonec jsem stejně měla pocit, že by tak jako tak byl zlý, takže s ním člověk moc sympatií nesdílel.<br />
Navíc mi přišlo, že na tak vysokorozpočtový film je tam trochu moc podivných kiksů:<br />
<ol>
<li>Stark se nebojí teroristů, proto jim dá svojí adresu. Teroristi normálně přiletí s vrtulníky až před jeho nádherný dům ve skále a vybombardují mu ho. Opravdu chytré. Dům (= Jarvis) má sám o sobě větší IQ než všichni účastníci zájezdu dohromady, čidla úplně všude a na všechno, ale nějak si včas nevšiml, že něco přilétá. Co na to říct?</li>
<li>Druhou kráskou hned po Pepper je tentokrát geniální, na pohled zajímavá výzkumnice, která se zabývá samoopravovacími mechanismy biologických materiálů. Výzkum se jí ale trochu vymkl z rukou a některým lidem pomohla spíš do hrobu. Pořád jsem tedy čekala, kdy dostane šanci svojí chybu napravit, protože občas se (jakoby?) kaje. Zkráceně: nedostane. Je to v podstatě zbytečná postava. Takže se na ní moc nefixujte a víc se jí dívejte do výstřihu.</li>
<li>Zjistíte, že asi nevíte, co je to <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Integrated_Services_Digital_Network#ISDN_elements" target="_blank">ISDN</a>, protože jinak se budete divit, jak ho ten pán chce vylepšit chozením na střechu a poštelováním čehosi, což má za následek zrychlené internety.</li>
<li>Kdo si v dnešní době nechává na počítači videa typu: "Hahaha! Podívej se na mě. Já jsem ten nejzlejší člověk na světě!" Teda kromě největšího zlouna z Iron Mana?</li>
<li>Hlavní zlouni jsou téměř nezničitelní, ale jednoho stačí ke smrti trošku přidržet a dorazit hláškou: "Tohle už nerozdýcháš." Druhého musíte sesmažit více a třetího nezabije ani rozplácnutí na miniaturní kousíčky. Že by taky existovaly různé verze?</li>
<li>Jarvis řekne, že oblek unese 4 lidi. V pohodě jich unese více jak 2x tolik. Hm. Možná jsem jeho inteligenci značně přecenila. </li>
<li>K závěru použitá finta s autodestrukčním oblekem na hlavního záporáka nemohla/neměla fungovat, ale fungovala. Určitě sami přijdete na to proč.</li>
<li>České titulky byly hororově mimo a to jsem na ně koukala velmi občasně.</li>
</ol>
Iron man na mě tentokrát působil jako věrně přenesený komiks na plátno kina. Bohužel už dávno víme, že takový přístup nefunguje. Když nad tím zpětně přemýšlím, tak většinu doby vlastně Mr. Stark čeká, až mu přiletí nebo se nabije jeho nejnovější oblek. Mezi tím utrousí pár hlášek nevyvážené kvality. Pak přijde delší, nepřehledná akce a když už konečně má člověk dojem, že by se dalo ze závěrečné scény něco vykřesat, tak se vlastně vůbec nic nestane.<br />
Po závěrečných titulcích se dozvíme, že asi bude nějaké pokračování. Vůbec si momentálně nejsem jistá, jestli ho ještě chci vidět. Snad mě to přejde a na zklamání zapomenu stejně rychle, jako jsem zapomněla, co se vlastně stalo v Iron Man 2.<br />
Moje rada na závěr: Radši si místo IM 3 pusťte Avengery. Méně Starka je někdy více.<br />
<br />
This article was brought to you by <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Iron" target="_blank">Iron</a> and <a href="https://www.youtube.com/watch?v=EOM3y4P8TEM" target="_blank">Downton abbey</a>.Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-43461996093572327612013-04-27T18:32:00.002+02:002013-04-27T23:10:18.104+02:00UpdateSvět se zase proměnil, takže je potřeba pár mých starších postřehů uvést na pravou míru.<br />
<br />
1. Chlubila jsem se <a href="http://sjurunner.blogspot.cz/2013/02/kam-si-dobehnout-za-nakupy.html" target="_blank">nákupy</a> v Decathlonu a vy už můžete snadno taky. Ani nemusíte platit za letenku do Portugalska. <a href="http://www.decathlon.cz/prodejna/praha-cerny-most" target="_blank">Decathlon</a> přišel totiž za námi do Prahy a sahá i po dalších českých městech. Takže ne že si teď všichni poběžíte nakoupit stejný trika a elasťáčky jako mám já. To bysme nebyli kamarádi. :)<br />
<br />
2. <a href="http://sjurunner.blogspot.cz/2013/02/rucnik-konci-leonardo-taky-konci.html" target="_blank">Leonardo</a> skončilo. ČRo už neposlouchám. Pro hudbu existují lepší platformy jako <a href="http://www.youtube.com/" target="_blank">youtube</a> nebo můj oblíbený <a href="http://grooveshark.com/" target="_blank">grooveshark</a> a zprávy neustále omýlané dokola mi nic nepřinášejí. Včera jsem poprvé na žádost mého přítele zapnula Plus, který Leonardo měl plnohodnotně nahradit, a po půl hodince jsem ho zase s nechutí vypnula. Sáhodlouhá úvaha na téma jmenování ústavních soudců, aneb jak to teď Zemanovi prošlo, ale příště už by nemuselo, mě opravdu nijak zvlášť nepozvedla. Odpověď na můj dopis už zveřejňovat nebudu. Nepovažuji to za slušné a stejně jsem se nedočkala ničeho, čím by stálo za to zabírat místo na internetech. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem poslechla svoje svědomí a aspoň se pokusila dát nějakým způsobem nesouhlas s ničením dlouho a dobře budované služby. Navíc jsem se dozvěděla, že i mnozí zaměstnanci Českého rozhlasu s přehnaně vojensky řízenou dikraturou svého ředitele moc nesouhlasí a podnikají protikroky. Doufám, že budou úspěšnější než my, posluchači, o které by přece mělo jít především.<br />
<br />
3. Kromě běhu se teď po 10 letech docela intenzivně (= kdy je to jen možné) opět věnuji jezdectví. Začátky nebyly úplně jednoduché a ještě teď to občas trochu bolí, ale zlepšuji se. Snad. Proč jezdectví? Nevím. Kam moje paměť sahá, koníky jsem prostě zbožňovala. Možná za to může opakovaná četba Mayovek. Možná víkendové výlety s tatínkem na dostihy konané v blízkém okolí, kde jsem při sázení prohrála jen jednou! Možná mi to prostě jen nějak bylo dáno. Každopádně je to sport, který mě baví, i když učit mě – starého psa novým kouskům, není snadné. Na běh jsem ale nezanevřela, naopak zkouším ho s rajtováním kombinovat, protože když bydlíte vedle Divoké Šárky, nedá se jinak! Ale díky dlouhé nemoci i nešťastném pádu, při kterém jsem si na nějakou dobu pochroumala kotník, stojím opět na začátku. Docela mě těší, že 40 minut běhu v lehce šnečím tempu, jsem zvládla hned napoprvé a druhý den mě ani nic nebolelo. Držte mi, prosím, palce, aby mi neobvyklá dvojkombinace šla. Pěkné počasí mi snad pomůže se více věnovat i regeneraci, protože venkovní bazén mám teď také hned za rohem.<br />
<br />
Doufám, že sluníčko pomůže i vám všem k lepší náladě, k plnohodnotně prožitým jarním dnům a dodá vám odvahu se vydat dál než kdykoliv před tím.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-46952069125476980302013-04-17T22:40:00.002+02:002013-04-18T11:19:00.185+02:00Dočteno – únor 2013Při studiích mě chuť číst něco jiného než povinnou literaturu v podstatě opustila. Pro některé to může znít překvapivě, protože na střední i základní škole jsem pod lavicí četla knihy po metrech. Postupně jsem si k literatuře zase nacházela cestu, protože období nemoci jsem se nakonec snažila vnímat jako jakoukoliv krizi – jako šanci. Poskytla mi možnost se začíst opravdu naplno. Momentálně mám klasické období, takže pro mnohé budu znovuobjevovat Ameriku, ale dovolím si luxus pochybnosti, že tak činím úplně pro všechny.<br />
<br />
<b>> Kdo chytá v žitě – J. D. Salinger. </b>Krátký příběh bez výrazné pointy, zato s barvitým jazykem. Pro mě neuvěřitelná ukázka schopnosti vcítění se do pubertálního studenta z bohaté rodiny, který životem proplouvá jen tak nazdařbůh a jehož jedinou kotvou je mladší sestra. Díky délce a povaze knihy je vhodná na stojáka i mačkavého sedáka do MHD. Výborný kousek, pokud chcete začít s četbou v originálním jazyku.<br />
<br />
<b>> Sofiina volba – W. Styron. </b>Rozsáhlý román o přátelství (či milostném trojúhelníku?) tří obyčejně neobyčejných lidí – začínajícího spisovatele Stinga (vypravěč), Nathana – geniálního vědce a Sofie – zachráněné Polky z Osvětimi. Styron vytvořil to, po čem mnoho spisovatelů jen sní: neuvěřitelně uvěřitelné postavy a skoro nevyčerpatelný děj. Vše se točí kolem tajemné, krásné, prostě osudové Sofie, u které nikdo až do konce neví, co je pravda a co jen nedokáže na svých bedrech unést, natož aby to co nejobjektivněji svěřila ostatním. Maniakální Nathan a celkem průměrně nezajímavý vypravěč jsou jen jazýčky na vahách jejího osudu. Rozhodně se nenechte odradit stloušťkou, tohle se čte samo, i když ne zrovna s lehkým srdcem.<br />
<b><br /></b>
<b>> Neonová bible – J. K. Toole. </b>Napsat výbornou příběh v šestnácti letech se nepovede každému. Toole nebyl rozhodně každý. Pro knihomoly je velká škoda, že odešel ze světa předčasně vlastní rukou. Jen někdo obdařený velkým talentem empatie mohl napsat poutavě strohý román o průměrném klukovi, z průměrně chudé americké rodiny žijící v zapadlém městečku plném zapšklých lidí. I přesto další neobyčejně obyčejné dobrodružství. Jsem si celkem jistá, že na začátku vůbec nedokážete odhadnout, co se může všechno nakonec v takovém "obyčejném" světě stát...<br />
A navíc Toole je můj další tip na knihu na cesty a stejně jako u Chytače v žitě si umím představit, že anglická verze bude pro mírně pokročilého bez problémů.<br />
<br />
V té ulici byla taky spousta prázdných parcel, jako ostatně všude ve městě, jen s tím rozdílem, že tyhle nebyly udržované. Rostl na nich vysoký plevel, slunečnice a divoké fialky. Řemeslníci si tam zvykli odhazovat plechovky od oleje a staré součástky, když už nebylo dost místa v průchodech nebo ve strouze. Vedle baru byla jedna parcela plná rozbitých židlí a beden od piva, na které žilo deset prašivých koček. Kočky byly samozřejmě všude, na prázdných parcelách i jinde. Číhaly u zadních dveří restaurací a čekaly na zbytky, ale hlavně šmejdily v popelnicích, přitom jste je načapali vždycky, a skrz žebra jim prosvítala žebra. Často jsem si myslel, jaký těžký život ty kočky mají a jaký by z nich mohla být milá zvířátka, kdyby se o ně lidé postarali. Pořád vrhaly koťata, ale já jsem tušil, co by tatínek udělal, kdybych nějaké přinesl domů. Jednou jsem ho viděl, jak po takovém malém koťátku, kterému jsem na náš dvůr přinesl staré maso, hodil cihlou.<br />
Na konci této ulice jsem už jen zabočil vlevo ke škole. Kluci a holky právě vcházeli dovnitř, když jsem byl na rohu, a tak jsem se rozběhl, abych nepřišel pozdě. Do třídy jsem přiletěl celý uřícený. Na svoje místo, paní Watkinsové "na očích", jsem usedl jako poslední. Sestoupila ze stupínku a šla ke mně. Nezvedl jsem hlavu, očima jsem sledoval vzor na jejích šatech, svazek vybledlých kvítků.<br />
"Vida, žáci, kdopak nám to dnes přišel včas!"<br />
V jednom z těch kvítků jsem poznal sedmikrásku.<br />
"Je z tak chudé rodiny, že musí bydlet na kopci, a nemají ani na budík."<br />
Její mazlíčkové se zahihňali – kazatelova dcera z prvního manželství, učitelčina neteř a chlapec, který vždy po vyučování pral a ždímal hadry na tabuli. Spletl jsem se, ta kytka nebyla sedmikráska, ale bílá růžička. Dloubla do mě kolenem.<br />
"Vstaň!"<br />
Postavil jsem se a třída se začala chichotat, po tváři paní Watkinsové přebehl hrozivý výraz.<br />
<br />
> <b>Most přes navždy – R. Bach. </b>Knihy i autory si většinou snažím proklepnout ještě před půjčením v knihovně, protože lidský čas je pořád dle mého názoru nejcennější věc na světě. I přesto občas sáhnu vedle, jako se stalo s Mostem přes navždy. Styl pana Bacha bych na základě jediné zkušenosti popsala jako lidová životní filosofie a mám silný pocit, že filosofii momentálně urážím. Zhruba třetinu knihy popisuje osobní pocity při hledání dokonalé životní družky. Spoiler: Najde ji! Zbytek v podstatě balancuje mezi puberťáckým popisem, jak všechno, co jeho vyvolená dělá, je naprosto nepředstavitelně úžasné, a dojmy z různých ezoterických zkušeností. Nejraději jsem měla celkem dlouhé a popisné pasáže o létání, protože letadla a vláčky mě svým způsobem pořád fascinují.<br />
Na jeho obranu mě napadá jen uvést, že určitě nebylo vhodné začínat čtením autorovy poslední knihy, ale ostatní nebyly zrovna ve fondu knihovny k dispozici.<br />
Celý pocit z knihy navíc po zjištění, že vztah s nejskvělejší po dvaceti letech soužití skončil, dostal hořký nádech. Ještě podivnější mi Bachova osobnost připadá, když jsem se dočetla, že si se svou první ženou pořídil šest dětí, na jejichž výchově se nijak nepodílel. Lidské vztahy jsou komplikované a nemám chuť někoho soudit, ale taky nemám chuť číst od někoho takového další podivné moralizování o svobodě jako nejvyšší hodnotě.<br />
<br />
"Kde beru své šílené myšlenky?" opakoval jsem. V půlce vteřiny se zhmotnila odpověď a potom i slova, která jsem chtěl pronést.<br />
"Tam, kde beru i ty rozumné," řekl jsem. "Myšlenky přicházejí od skřítka spánku, skřítka chůze, a když jsem úplně mokrý a nemohu si dělat poznámky, od skřítka koupele. Vždycky je všechny prosím:<i> Dávejte mi, prosím, myšlenky, které nebudou páchat násilí na mé intuici</i>."<br />
Já například intuitivně vím, že jsme bytosti plné světla a života a ne slepé smrti. Vím, že nejsme spoutáni prostorem a časem s miliónem měnících se tady a teď, dobra a zla. Myšlenka, že jsme fyzické bytosti, které pocházejí z prehistorické buňky v polévce živin, taková myšlenka páchá na mé intuici násilí, dupe po ní nohama v kopačkách.<br />
Myšlenka, že pocházíme od žárlivého boha, který nás stvořil z prachu, abychom si vybrali mezi modlitbou v kleče nebo ohněm zatracení, ta mě ubíjí. Žádný skřítek spánku mi takovou myšlenku nikdy nevnukl. Celá teorie o <i>původu</i> člověka je podle mě chybná."<br />
<br />
Pokračování někdy příště. :)<br />
<br />
PS: Anna Karenina 518 from 1759 and still counting.Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-17603023308689185882013-03-22T10:25:00.006+01:002013-03-22T10:37:28.039+01:00Argo(t)Po nečekaně dlouhé pracovní i společenské absenci se na mě všechno neuvěřitelně sesypalo a nevěděla jsem, kam dřív skočit. To je vždy nejvyšší čas se jeden večer na všechno vykašlat = zajít konečně na oskarové <a href="http://www.imdb.com/title/tt1024648/">Argo</a>. Nejsem vyloženě fanda politických filmů, ale pohyblivé obrázky beru jako nenásilnou a povrchní formu, jak si obohatit základní znalosti. Někdy motivují člověka k trochu hlubšímu zkoumání, jindy si jen řekne, že je rád, že je zrovna tady a teď a ne tehdy a tam.<br />
Írán se pro mě stal mnohem plastičtějším a zajímavějším, když jsem si za poslední dva roky mohla nejednou popovídat a pokoukat fotky baťůžkářů, kteří se do Persie nebáli vydat.<br />
<br />
A zase zpátky k filmu. Nejprve tentokrát trailer:<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/w918Eh3fij0?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
Nebojte se nic, film má krátký mluvený úvod, při němž dostanete koncetrovanou dávku mocenských dějin Íránu intra-uchálně. Já jsem ji s povděkem uvítala, protože do Persie 20. století jsme s žádnou učitelkou dějepisu nikdy nezavítali. Člověk si při opětovném sledování upoutávky nepřipadá hloupě, když ví, proč se demonstranti tak dobývali do americké ambasády a co by pro uprchlíky případné chycení při činu mohlo znamenat. Pokud se chcete připravit ještě o kus lépe, doporučuji ke studiu životopisy <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Muhammad_Rez%C3%A1_Pahlav%C3%AD">Muhammada Rezy Pahlavího</a> a <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Muhammad_Mosaddek">Muhammada Mosaddeka</a>.<br />
<br />
Kromě historického kontextu je však v traileru řečeno vlastně vše. Ben Affleck alias Tony Mendez alias specialista na extrakci lidí z problematických území vymyslí geniální plán, jak dostat ze země šest uprchlých pracovníků ambasády, kterým se podařilo schovat u kanadského velvyslance. Místní milice totiž začíná z ukořistěných dokumentů zjišťovat, že počet ambasadorů možná nesedí s počtem jejich zajatců.<br />
<br />
Líbilo se mi, jak dobově je film natočen. Výkony herců zůstaly v příjemném průměru. Kostýmům, kameře i exteriérům se nedalo nic vytknout. Maličko horší už to bylo se samotným příběhem. CIA občas působila jako banda hrozně veselých chlapíků neustále trousících zábavné hlášky v situacích, kdy jde jiným o kejhák. Bonmoty to byly pravda vtipné, ale čeho je moc, toho je příliš. Nemohla jsem se přinutit Argo vnímat jako komedii. Na druhou stranu nebýt "založeno na skutečné události", bylo by komedií skvělou, protože když zrovna nepobavila CIA, o to víc pobavili zástupci filmové brandže.<br />
Argo si drží slušné tempo, které mi výrazně přetrhávala linka Tony Mendez + žena + syn. Úplně zbytečně laciná hra na city. Spíš měli dát větší prostor postavě kanadského velvyslance nebo jejich íránské služky. Všichni tři totiž riskovali mnohem déle a více než kdokoliv jiný a ve filmu se objeví možná na pět minut dohromady.<br />
Druhou rušivou drobností byly samotné milice. Obzvláště všichni ozbrojenci na letišti působili mírně retardovaně. Jak moc se tento aspekt blíží realitě, ale nejsem schopná posoudit.<br />
<div>
Pocitově podivné mi připadalo, že jsem díky historickým okolnostem občas fandila Íráncům, protože Američani si za takový prů--- mohli sami a teď se snažili jen co nejrychleji z horké půdy zmizet. Pokud možno bez následků. Na druhou stranu, politická realita je vždy mnohovsrstvá, jen lidský zjednodušující mozek se s tím hůře pere.<br />
Sečten, podtrženo, skvělá vzdělávací lekce o oblasti, kam se asi většina lidstva nikdy nepodívá. Já ale pořád doufám, že mi se to jednou podaří.<br />
<br /></div>
<div>
PS: Když si čtu o diskuze v článcích o hledání <a href="http://www.facebook.com/pages/Hanka-a-Ton%C4%8Da-Dom%C5%AF/434819776601323?fref=ts">Hanky a Tonči v Pákistánu</a>, tak kdyby bylo podle českého veřejného mínění, nikdy by se nic Argu podobného nemohlo uskutečnit. Operace by totiž stála peníze a to většinu Čechů neuvěřitelně dráždí. </div>
<div>
K tomu za národní sport bychom mohli označit malování čertů na zeď začínající u znásilňování v nevěstincích a končící u rozprodeje na orgány. Opravdu je u nás pořád nejlepší nic neřešit, nepřepínat, nevyčuhovat, nebýt ženského pohlaví, nestudovat speciální pedagogiku a hlavně nikam nejezdit? </div>
<div>
Naštěstí existují i vyjímky, které i přesto, že samotnou cestu holek nechápou, se umí podělit o něco pozitivního, protože víc toho jejich rodinám asi nelze dát. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
PS2: Sám život je někdy lepší než Argo, na které jsem se s osobou B online domluvila, že koupím lístky a budu čekat před kinem přesně včas. Kombinace vybitý mobil a nehoda tramvají v obou směrech vypadala pro moje plány smrtící. Ve škemrání o napsání jedné SMS jsem už zkušená, ale zrovna natruc nebylo koho obrat. Naštěstí to mám celou cestu na metro z kopce, takže ano, z Horoměřické se to dá do Dejvic za cca 10 minut stihnout. (Pak že se běhání lidem žijícím ve městě k ničemu nehodí.) Hollywoodská náhoda tomu chtěla, že jsem osobu B potkala stojící přesně vedle mě v přecpaném metru. U pokladen kina nás ještě čekala dlouhá fronta, která naštěstí rychle ubývala. Už před námi zbývala jen poslední osoba–babička, která si zrovna přišla kupovat lístky na operu, aniž by měla představu, kdy hrají, co hrají a jestli vlastně teda v sobotu chce nebo ne a jestli radši v březnu nebo dubnu. Výběr sedadel už radši ani nebudu komentovat. Když nám pokladní sdělila, že film už 15 minut běží a rezervace jsou zrušené, tak jsem se otáčela na cestu domů, naštěstí paní ještě ze systému vyškrábla dva lupeny. Nakonec jsme dosedali na skvělá místa a film akorát začínal. Poučení? Všechno zlé je k něčemu dobré, i reklamy.</div>
Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-45626825644724730662013-02-24T10:16:00.000+01:002013-09-23T11:31:08.604+02:00Ručník končí! Leonardo taky končí!Pokud posloucháte Český rozhlas Leonardo, poměrně zřídka v něm proběhne zpráva, že 28.2.2013 jeho vysílání končí a některé jeho projekty se přesouvají na stanici Český rozhlas Plus. Dobře, proč ne? Už Shakespeare věděl, že co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně. Všechno se změní, když si přečtete na stránkách <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/_zprava/leonardo-pokracuje-na-stanici-plus--1173179">Leonarda</a>, jak to vlastně s vědou na Plusu bude. Bývalému Leonardu tam bude věnována celá <b>jedna hodina</b> denně! Rozvášněná diskuze pod článkem dává jasný signál, že Leonardo rozhodně patřilo mezi stanice velice oblíbené a já si bez něj svůj den už v podstatě neumím představit. Proč tedy končí? Ani za slovo vysvětlení nikomu posluchači nestojí... Věda je důležitou součástí společenského života a Leonardo opravdu něco v české společnosti vytvořilo – komunitu diváků, kteří můžou péct nedělní koláč nebo opravovat jízdní kolo a při tom poslouchat, jak vznikají exotické galaxie v nejvzdálenějších částech vesmíru.<br />
<br />
Co s tím? Je to přesně tak jednoduché jako napsání jedno emailu. Dejme společně vědět, že jedna hodina je pro nás málo, že nás není málo, že jsme lidé s názorem, že se nebojíme se vymezit proti zrušení dobrého a jedinečného projektu. Vypišme svoje pocity ze zrušení Leonarda kompetentním lidem, kteří mají právo o tom rozhodovat. Nejdůležitějším z nich je generální ředitel Peter Duhan, a proto jsem se se rozhodla odeslat svůj názor na <a href="mailto:Peter.Duhan@rozhlas.cz" style="background-color: white; color: #2c6fb3; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 19px; text-decoration: initial;">Peter.Duhan@rozhlas.cz</a><span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="font-size: 14px; line-height: 19px;">.</span></span> Znění emailu zveřejňuji níže, abych ty více bázlivé z vás inspirovala. Nejlepší však bude, když nebudete ode mě nic kopírovat, ale napíšete svůj vlastní názor tomu, komu vy uznáte za vhodné.<br />
<br />
<br />
<div style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 13px;">
Vážený pane Duhane,</div>
<div style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 13px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 13px;">
s lítostí jsem přijala zprávu, že stanice Český Rozhlas Leonardo končí. Nikdo nám, posluchačům, této neobvykle kvalitní stanice ani nedal vědět, proč musí dojít k jejímu zrušení. Navíc Leonardo nemá na rozdíl od jiných stanic v českém éteru obdoby. Nová stanice Plus evidentně se svojí pouhou hodinou denně nemůže plnohodnotně Leonardo nahradit. Jiné stanice se také občas vědě okrajově věnují, ale zde bych kladla důraz na slovo okrajově. Sám jistě chápete, že když se někdo dělá věci naplno, jako byl tým Leonarda, bývají jeho produkty mnohem hodnotnější a kvalitnější. Navíc dobrý tým se musí budovat. Velmi dlouho trvá, než se sehraje a začne ze sebe dostávat to nejlepší. A takový tým najednou rozpouštíte? Rozvážili jste to dobře? Velmi bych uvítala, kdybyste mi, nejlépe i ostatním posluchačům, vysvětlil, proč rušíte stanici, kterou nechcete nahradit obsahově i kvalitativně ekvivalentním produktem a ještě se ani neobtěžujete svoji politiku veřejnosti vysvětlovat. Na stránce <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/_zprava/leonardo-pokracuje-na-stanici-plus--1173179" style="color: #1155cc;" target="_blank">http://www.rozhlas.cz/<wbr></wbr>leonardo/portal/_zprava/<wbr></wbr>leonardo-pokracuje-na-stanici-<wbr></wbr>plus--1173179</a> se totiž o důvodech konce Leonarda nedočteme ani slůvko.</div>
<div style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 13px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 13px;">
S pozdravem,</div>
<div style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 13px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 13px;">
Jméno Příjmení</div>
<div>
<br /></div>
<br />
Nakonec přidávám zdroj na <a href="http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2010/">Hyde Park</a> z roku 2010 s tehdy ještě prozatimním generálním ředitelem Peterem Duhanem, kde se bohužel otázce Leonarda vždy vyhnul. Avšak k utvoření si obrázku, jak pan generální ředitel komunikuje, to je dostatečný zdroj.<br />
<br />
PS: Prohlašuji, že s rozhlasem nemám nic společného. Ani žádná se mnou spřízněná osoba k němu není a nebyla vázána v žádném poměru.<br />
<br />
PS2: Nějaká čísla, co se týče nákladů na provoz je možné najít <a href="http://www.mediar.cz/stanice-mluveneho-slova-cesky-rozhlas-plus-ma-stat-60-milionu-rocne-ozivi-treba-radioforum/">zde</a>. Ale neznám důvěryhodnost toho zdroje. Pokud je pravdivý, pak se určitě v celé instituci ČRo nedá ušetřit 11 milionů jinak než zrušením Leonarda. Nebo dá? Snažil se někdo?<br />
<br />
<br />
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-8443590035868132332013-02-20T20:16:00.002+01:002013-02-21T23:46:15.695+01:00Kam si doběhnout za nákupyNike, Adidas, Sportissimo... tři příklady z mnoha globálních prodejců sportovního vybavení zaměřující se i na běžce, které zná každý a dost možná mnohem lépe než já. Nakupování sportovních věcí mám obzvláště nerada, protože mi musí opravdu perfektně sednou. Netoužím po tom být odřená nebo otlačená zrovna při činnosti, která mi má přinášet uvolnění a odpočinek. Umíte si představit moje zhrození, když mi po více jak šesti letech (ale třeba i deseti!) začaly moje sportovní svršky všechny najednou dosluhovat. Navíc jako přirozeně spořivá osoba řeším dilema, jak udržet "výkon" a cenu v co nejlepším poměru. V Čechách to není zrovna snadné, proto bych se s vámi chtěla podělit o zkušenosti s místy, kde se mi podařilo ulovit dobré věci za příznivé ceny.<br />
<br />
<b>> Lidl, Hypernova a spol.</b> Prostě velkoobchody. Znáte je hlavně z reklamních letáků, které se po tunách zhmotňují v poštovních kaslících, na chodbách domů nebo vám je někdo drze vnutí na ulici. Patřím k těm masochistům, kteří nemají na schránce nalepenou nálepku: "Prosím nevhazujte reklamní materiály", protože si v nich občas u večeře listuji a koukám po aktuálně potřebných i nepotřebných věcech. Spousta obchodů má již dlouho zavedené části se stojánky s oblečením a občas na nich visí dokonce oblečení sportovní! Podařilo se mi tak ve velkoobchodech za směšné ceny ukořistit perfektní ponožky Adidas, které používám na běhy už od dob pradávné "aktivní" atletické kariéry a pořád vypadají skvěle, značkové plavky, které už bohužel doplavaly (i tak všechna čest), nebo třeba skvělé elasťáky na běh, které běhají doteď.<br />
<br />
<b>> Tchibo. </b>U nás společnost známá hlavně prodejem kávy. V obchodních centrech se ale v jejich prodejnách můžete setkat s velmi širokým sortimentem oblečení a potřeb do domácnosti. Ještě větší výběr pak mají na <a href="https://www.tchibo.cz/">internetu</a>. V průběhu zimy již několikrát inzerovali i oblečení vhodné na různé sportovní příležitosti. Navíc mi jako omluvu za delší čekání na zákaznickou kartu, bez které u nich nejde nakupovat a kterou jsem ve vánoční akci získala zdarma, poskytli 25% slevu na nákup. A to se mi před Vánoci výrazně vyplatilo. Na druhou stranu věřit garantovanému dodání zásilky mezi 4–6 pracovními dny se moc nedá. V menších městech počítejte spíše s více jak týdnem. Každopádně jsem s jejich oblečením na běh, koupeným taktéž již ve slevové akci, byla spokojená. Za sebe tedy doporučuji. Kousky, které mi zrovna nesedly, jsem bez problémů vrátila v jedné z kamenných poboček, takže se není čeho bát. Navíc za nasbírané věrnostní body, u Tchiba nazývané zrnka, jsem dnes obdržela půl kila kafe jen za cenu poštovného (jednotné 109 Kč). Pro rodinu s výrazně vysokou spotřebou kávy rozhodně příjemný bonus.<br />
<br />
<b>> Decathlon. </b>Na dovolené v Portugalsku mě Klárka poslední den našeho road tripu odhalila peklo! Jmenuje se <a href="http://www.decathlon.com/">Decathlon</a> a jedná se obří halu napěchovanou velmi levnými sportovními potřebami na všechny možné druhy sportu. Od běhu přes fitnes po jezdectví, golf i rybaření. Prostě všechno, na co si jen vzpomenete. Sortiment se prý v průběhu měsíců a let moc nemění, ale to vyvažují velmi příznivé ceny. Rozhodně nedoporučuji do Decathlonu zajíždět s prázdnou kapsou nebo kreditkou. Zanechala jsem tam 100 euro, jen to fiklo. Ale takovou horu věcí, které jsem nutně na běh potřebovala, u nás nikdy za obdobný obnos nepořídila. Navíc v případě decathlonu, pokud byl člověk trochu vybíravý, levné rozhodně neznamenalo nekvalitní. Bohužel Decathlon je možné potkat jen za hranicemi ČR, ale vypadá to <a href="http://www.decathlon.cz/">nadějně</a>!<br />
<br />
<b>>Slevy po maratonech. </b>Startovní balíček na RunCzech akcích bývá velmi naditý, většinu tvoří samozřejmě různé reklamní letáčky. Ty užitečnější jsou typu: sleva 25%–50% na běžecký sortiment či 2+1 výrobek zdarma. A pokud vás lepší boty stojí 3000 Kč, umíte si jistě spočítat, kolik můžete dobrým plánováním ušetřit. Nevýhodou je, že akce jsou většinou velmi časově omezené, ale i tak... občas je fajn všechno hned automaticky nevyhodit.<br />
<br />
Zapomněla jsem na něco? Jen do mě! :)<br />
<br />
OPRAVA: V Ostravě prý jeden Decathlon už je. Pokud již někdo byl, moc by mě zajímaly zkušenosti! Dík.Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8532754108531194104.post-9626854356839389832013-02-06T12:10:00.001+01:002013-02-21T20:51:27.051+01:00Hon po dánskuPokud se chystáte na poslední dánský trhák Jagten – Hon, určitě pak lépe pochopíte, jak se po podobně fatálním omylu žilo <a href="http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59250750-soud-nahrada-justicni-omyl">Janu Šafránkovi</a>.<br />
<br />
Radši pěkně od začátku.<br />
<br />
Lucas – rozvedený pán v nejlepších letech – bydlí v malé dánské vesnici, kde se každý zná s každým, každý všechno ví a co neví, to si domyslí. A tak si jednou jeho šestiletá "kamarádka" z podivného dětského rozmaru domyslí, že jí ukázal něco typicky mužského. Už tak špatnou situaci umocňuje fakt, že Lucas pracuje v místní školce jako vychovatel. Pokračování etudy, myslím, všichni dobře odhadnete. Film dějově opravdu neobsahuje moc navíc, proto by byla škoda vše vyzvědět z kratičkého článku.<br />
Atmosféra je strhující, precizně budovaná. Minimalistický styl je po všemožných audiovizuálních orgiích loňského roku příjemnou změnou. Příběh odvyprávěný od začátku do konce na jedničku s hvězdičkou.<br />
Jen samotné téma pomluvy, co vždy na člověku ulpí bez ohledu na pravdu, mi k totální spokojenosti tentokrát nestačilo.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/e51nW-Vxyog?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Sjuhttp://www.blogger.com/profile/18205635017099835433noreply@blogger.com0