Update

Svět se zase proměnil, takže je potřeba pár mých starších postřehů uvést na pravou míru.

1. Chlubila jsem se nákupy v Decathlonu a vy už můžete snadno taky. Ani nemusíte platit za letenku do Portugalska. Decathlon přišel totiž za námi do Prahy a sahá i po dalších českých městech. Takže ne že si teď všichni poběžíte nakoupit stejný trika a elasťáčky jako mám já. To bysme nebyli kamarádi. :)

2. Leonardo skončilo. ČRo už neposlouchám. Pro hudbu existují lepší platformy jako youtube nebo můj oblíbený grooveshark a zprávy neustále omýlané dokola mi nic nepřinášejí. Včera jsem poprvé na žádost mého přítele zapnula Plus, který Leonardo měl plnohodnotně nahradit, a po půl hodince jsem ho zase s nechutí vypnula. Sáhodlouhá úvaha na téma jmenování ústavních soudců, aneb jak to teď Zemanovi prošlo, ale příště už by nemuselo, mě opravdu nijak zvlášť nepozvedla. Odpověď na můj dopis už zveřejňovat nebudu. Nepovažuji to za slušné a stejně jsem se nedočkala ničeho, čím by stálo za to zabírat místo na internetech. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem poslechla svoje svědomí a aspoň se pokusila dát nějakým způsobem nesouhlas s ničením dlouho a dobře budované služby. Navíc jsem se dozvěděla, že i mnozí zaměstnanci Českého rozhlasu s přehnaně vojensky řízenou dikraturou svého ředitele moc nesouhlasí a podnikají protikroky. Doufám, že budou úspěšnější než my, posluchači, o které by přece mělo jít především.

3. Kromě běhu se teď po 10 letech docela intenzivně (= kdy je to jen možné) opět věnuji jezdectví. Začátky nebyly úplně jednoduché a ještě teď to občas trochu bolí, ale zlepšuji se. Snad. Proč jezdectví? Nevím. Kam moje paměť sahá, koníky jsem prostě zbožňovala. Možná za to může opakovaná četba Mayovek. Možná víkendové výlety s tatínkem na dostihy konané v blízkém okolí, kde jsem při sázení prohrála jen jednou! Možná mi to prostě jen nějak bylo dáno. Každopádně je to sport, který mě baví, i když učit mě – starého psa novým kouskům, není snadné. Na běh jsem ale nezanevřela, naopak zkouším ho s rajtováním kombinovat, protože když bydlíte vedle Divoké Šárky, nedá se jinak! Ale díky dlouhé nemoci i nešťastném pádu, při kterém jsem si na nějakou dobu pochroumala kotník, stojím opět na začátku. Docela mě těší, že 40 minut běhu v lehce šnečím tempu, jsem zvládla hned napoprvé a druhý den mě ani nic nebolelo. Držte mi, prosím, palce, aby mi neobvyklá dvojkombinace šla. Pěkné počasí mi snad pomůže se více věnovat i regeneraci, protože venkovní bazén mám teď také hned za rohem.

Doufám, že sluníčko pomůže i vám všem k lepší náladě, k plnohodnotně prožitým jarním dnům a dodá vám odvahu se vydat dál než kdykoliv před tím.