Ručník končí! Leonardo taky končí!

Pokud posloucháte Český rozhlas Leonardo, poměrně zřídka v něm proběhne zpráva, že 28.2.2013 jeho vysílání končí a některé jeho projekty se přesouvají na stanici Český rozhlas Plus. Dobře, proč ne? Už Shakespeare věděl, že co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně. Všechno se změní, když si přečtete na stránkách Leonarda, jak to vlastně s vědou na Plusu bude. Bývalému Leonardu tam bude věnována celá jedna hodina denně! Rozvášněná diskuze pod článkem dává jasný signál, že Leonardo rozhodně patřilo mezi stanice velice oblíbené a já si bez něj svůj den už v podstatě neumím představit. Proč tedy končí? Ani za slovo vysvětlení nikomu posluchači nestojí... Věda je důležitou součástí společenského života a Leonardo opravdu něco v české společnosti vytvořilo – komunitu diváků, kteří můžou péct nedělní koláč nebo opravovat jízdní kolo a při tom poslouchat, jak vznikají exotické galaxie v nejvzdálenějších částech vesmíru.

Co s tím? Je to přesně tak jednoduché jako napsání jedno emailu. Dejme společně vědět, že jedna hodina je pro nás málo, že nás není málo, že jsme lidé s názorem, že se nebojíme se vymezit proti zrušení dobrého a jedinečného projektu. Vypišme svoje pocity ze zrušení Leonarda kompetentním lidem, kteří mají právo o tom rozhodovat. Nejdůležitějším z nich je generální ředitel Peter Duhan, a proto jsem se se rozhodla odeslat svůj názor na Peter.Duhan@rozhlas.cz. Znění emailu zveřejňuji níže, abych ty více bázlivé z vás inspirovala. Nejlepší však bude, když nebudete ode mě nic kopírovat, ale napíšete svůj vlastní názor tomu, komu vy uznáte za vhodné.

Vážený pane Duhane,

s lítostí jsem přijala zprávu, že stanice Český Rozhlas Leonardo končí. Nikdo nám, posluchačům, této neobvykle kvalitní stanice ani nedal vědět, proč musí dojít k jejímu zrušení. Navíc Leonardo nemá na rozdíl od jiných stanic v českém éteru obdoby. Nová stanice Plus evidentně se svojí pouhou hodinou denně nemůže plnohodnotně Leonardo nahradit. Jiné stanice se také občas vědě okrajově věnují, ale zde bych kladla důraz na slovo okrajově. Sám jistě chápete, že když se někdo dělá věci naplno, jako byl tým Leonarda, bývají jeho produkty mnohem hodnotnější a kvalitnější. Navíc dobrý tým se musí budovat. Velmi dlouho trvá, než se sehraje a začne ze sebe dostávat to nejlepší. A takový tým najednou rozpouštíte? Rozvážili jste to dobře? Velmi bych uvítala, kdybyste mi, nejlépe i ostatním posluchačům, vysvětlil, proč rušíte stanici, kterou nechcete nahradit obsahově i kvalitativně ekvivalentním produktem a ještě se ani neobtěžujete svoji politiku veřejnosti vysvětlovat. Na stránce http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/_zprava/leonardo-pokracuje-na-stanici-plus--1173179 se totiž o důvodech konce Leonarda nedočteme ani slůvko.

S pozdravem,

Jméno Příjmení

Nakonec přidávám zdroj na Hyde Park z roku 2010 s tehdy ještě prozatimním generálním ředitelem Peterem Duhanem, kde se bohužel otázce Leonarda vždy vyhnul. Avšak k utvoření si obrázku, jak pan generální ředitel komunikuje, to je dostatečný zdroj.

PS: Prohlašuji, že s rozhlasem nemám nic společného. Ani žádná se mnou spřízněná osoba k němu není a nebyla vázána v žádném poměru.

PS2: Nějaká čísla, co se týče nákladů na provoz je možné najít zde. Ale neznám důvěryhodnost toho zdroje. Pokud je pravdivý, pak se určitě v celé instituci ČRo nedá ušetřit 11 milionů jinak než zrušením Leonarda. Nebo dá? Snažil se někdo?

Kam si doběhnout za nákupy

Nike, Adidas, Sportissimo... tři příklady z mnoha globálních prodejců sportovního vybavení zaměřující se i na běžce, které zná každý a dost možná mnohem lépe než já. Nakupování sportovních věcí mám obzvláště nerada, protože mi musí opravdu perfektně sednou. Netoužím po tom být odřená nebo otlačená zrovna při činnosti, která mi má přinášet uvolnění a odpočinek. Umíte si představit moje zhrození, když mi po více jak šesti letech (ale třeba i deseti!) začaly moje sportovní svršky všechny najednou dosluhovat. Navíc jako přirozeně spořivá osoba řeším dilema, jak udržet "výkon" a cenu v co nejlepším poměru. V Čechách to není zrovna snadné, proto bych se s vámi chtěla podělit o zkušenosti s místy, kde se mi podařilo ulovit dobré věci za příznivé ceny.

> Lidl, Hypernova a spol. Prostě velkoobchody. Znáte je hlavně z reklamních letáků, které se po tunách zhmotňují v poštovních kaslících, na chodbách domů nebo vám je někdo drze vnutí na ulici. Patřím k těm masochistům, kteří nemají na schránce nalepenou nálepku: "Prosím nevhazujte reklamní materiály", protože si v nich občas u večeře listuji a koukám po aktuálně potřebných i nepotřebných věcech. Spousta obchodů má již dlouho zavedené části se stojánky s oblečením a občas na nich visí dokonce oblečení sportovní! Podařilo se mi tak ve velkoobchodech za směšné ceny ukořistit perfektní ponožky Adidas, které používám na běhy už od dob pradávné "aktivní" atletické kariéry a pořád vypadají skvěle, značkové plavky, které už bohužel doplavaly (i tak všechna čest), nebo třeba skvělé elasťáky na běh, které běhají doteď.

> Tchibo. U nás společnost známá hlavně prodejem kávy. V obchodních centrech se ale v jejich prodejnách můžete setkat s velmi širokým sortimentem oblečení a potřeb do domácnosti. Ještě větší výběr pak mají na internetu. V průběhu zimy již několikrát inzerovali i oblečení vhodné na různé sportovní příležitosti. Navíc mi jako omluvu za delší čekání na zákaznickou kartu, bez které u nich nejde nakupovat a kterou jsem ve vánoční akci získala zdarma, poskytli 25% slevu na nákup. A to se mi před Vánoci výrazně vyplatilo. Na druhou stranu věřit garantovanému dodání zásilky mezi 4–6 pracovními dny se moc nedá. V menších městech počítejte spíše s více jak týdnem. Každopádně jsem s jejich oblečením na běh, koupeným taktéž již ve slevové akci, byla spokojená. Za sebe tedy doporučuji. Kousky, které mi zrovna nesedly, jsem bez problémů vrátila v jedné z kamenných poboček, takže se není čeho bát. Navíc za nasbírané věrnostní body, u Tchiba nazývané zrnka, jsem dnes obdržela půl kila kafe jen za cenu poštovného (jednotné 109 Kč). Pro rodinu s výrazně vysokou spotřebou kávy rozhodně příjemný bonus.

> Decathlon. Na dovolené v Portugalsku mě Klárka poslední den našeho road tripu odhalila peklo! Jmenuje se Decathlon a jedná se obří halu napěchovanou velmi levnými sportovními potřebami na všechny možné druhy sportu. Od běhu přes fitnes po jezdectví, golf i rybaření. Prostě všechno, na co si jen vzpomenete. Sortiment se prý v průběhu měsíců a let moc nemění, ale to vyvažují velmi příznivé ceny. Rozhodně nedoporučuji do Decathlonu zajíždět s prázdnou kapsou nebo kreditkou. Zanechala jsem tam 100 euro, jen to fiklo. Ale takovou horu věcí, které jsem nutně na běh potřebovala, u nás nikdy za obdobný obnos nepořídila. Navíc v případě decathlonu, pokud byl člověk trochu vybíravý, levné rozhodně neznamenalo nekvalitní. Bohužel Decathlon je možné potkat jen za hranicemi ČR, ale vypadá to nadějně!

>Slevy po maratonech. Startovní balíček na RunCzech akcích bývá velmi naditý, většinu tvoří samozřejmě různé reklamní letáčky. Ty užitečnější jsou typu: sleva 25%–50% na běžecký sortiment či 2+1 výrobek zdarma. A pokud vás lepší boty stojí 3000 Kč, umíte si jistě spočítat, kolik můžete dobrým plánováním ušetřit. Nevýhodou je, že akce jsou většinou velmi časově omezené, ale i tak... občas je fajn všechno hned automaticky nevyhodit.

Zapomněla jsem na něco? Jen do mě! :)

OPRAVA: V Ostravě prý jeden Decathlon už je. Pokud již někdo byl, moc by mě zajímaly zkušenosti! Dík.

Hon po dánsku

Pokud se chystáte na poslední dánský trhák Jagten – Hon, určitě pak lépe pochopíte, jak se po podobně fatálním omylu žilo Janu Šafránkovi.

Radši pěkně od začátku.

Lucas – rozvedený pán v nejlepších letech – bydlí v malé dánské vesnici, kde se každý zná s každým, každý všechno ví a co neví, to si domyslí. A tak si jednou jeho šestiletá "kamarádka" z podivného dětského rozmaru domyslí, že jí ukázal něco typicky mužského. Už tak špatnou situaci umocňuje fakt, že Lucas pracuje v místní školce jako vychovatel. Pokračování etudy, myslím, všichni dobře odhadnete. Film dějově opravdu neobsahuje moc navíc, proto by byla škoda vše vyzvědět z kratičkého článku.
Atmosféra je strhující, precizně budovaná. Minimalistický styl je po všemožných audiovizuálních orgiích loňského roku příjemnou změnou. Příběh odvyprávěný od začátku do konce na jedničku s hvězdičkou.
Jen samotné téma pomluvy, co vždy na člověku ulpí bez ohledu na pravdu, mi k totální spokojenosti tentokrát nestačilo.