Italská režisérská ruka se tentokrát rozpřáhla, jako by se snažila dirigovat jednu z posledních velkých tragických árií v La Scalle. Hlavní postava má skvělý styl, jí ve vytříbených restauracích, vlastní obří kolekci rukavic a sbírá krásné umění. Do poloviny filmu velmi zajímavý příběh, i když nedá se označit za vyloženě pohlcující. Odmítavé scény plynule přecházející v omluvné byly u hrdinky až za hranicí snesitelnosti, ale zamilovaný dvanácterák je příliš hluboko zabředlý ve svojí samolibosti, přesvědčený o bravurnosti svojí taktiky.
A tak přichází závěr – katastrofa a katarze. Z miliónu možných závěrů ten nejpodivnější, ale budiž.
Na poctivém řemeslu je vždy co oceňovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat